žalostivě pláčí, neb budú v nebesiech na věky utěšeni.
Čtvrtí jsú, ješto nebeského královstvie dědičstvie držie, že na to mají dobré listy. To sú svatí proroci, ješto sú bez strachu mezi krály i kniežaty i mezi obecnými lidmi nic se nestrachujíc pravdu mluvili. To sú ti světí proroci, jimžto jest bóh otec skrze ducha svatého zjevil, co se mělo u budúciech časiech až do dne súdného státi, o božiem narození, o božím umučení, o božím z mrtvých vstání i na nebesa vstúpení i svatého ducha s nebes seslání. Toť sú ti světí proroci, ješto sú silným duchem boha otce potvrzeni. A všemu světu, co má bóh pro hřiechy na svět přepustiti, před dávnými časy předpověděli. A protož, kdež sú zřejmo pro to trpěvše, naposledy na tom život dali. Některému nebozezem hlava vrtána, někteří pilú přetřeni. A tak rozliční rozličně pro pravdu sú sešli. Proněžto mají dědičstvie nebeské ty jisté listy v svatém Čtení zapsané, ješto se takto píší: Blažení sú, ješto nenávist trpie pro spravedlnost, neb jich jest nebeské královstvie.
Pátí sú, ješto dědičstvie nebeského královstvie držie, neb sú je, jakž mohúc, kúpili. To sú světí patriarchy, jimžto byl bóh dal čest, sbožie i dobytka dosti. Ti sú byli tak velikého milosrdenstvie, že což sú od boha měli, toho sú pro bóh milostivě pro bóh chudým a potřebným udieleli. Mezi nimižto jeden řekl: Chtěl bych tomu, aby mi tehda ruka po samé rameno upadla, když nedám a neposkytu chudému pro bóh. A protož za jich milosrdné a štědré pro buoh chudým dávanie kúpili sú sobě nebeské dědičstvie. Proněžto o nich Ježíš praví ve Čtení: Blažení sú milosrdní, neb milosrdenstvie dojdú.
Šestí, ješto nebeského královstvie dědičstvie držie, neb jim spadá po přirození. To sú světí zpovědlníci. Ti sú rozličně bohu
