Čtvrté, ktož na to listy má. Páté, ktož kúpí. Šesté, komuž spadá po dědičství. Sedmé, komuž darem dadie. Takež všickni světí, což jich jest v nebesiech, každý některým tiemto právem nebeské dědičstvie drží. Jedni sú, kteřížto bohu v své tichosti slúžiece, po vše časy před jeho veleslavenstvím stojiec, na všem se s jeho svatú vuolí sjednávajíc, svým sladkým pěním všecko nebeské královstvie obveselujíc, poselsky veš svět ostražujíc, všeckny krále i kniežata zvláště v svém poručenství chovajíc, dušiem do nebes radostný próvod dávajíc, lidského spasenie hledajíc mnohými činy, o hřiešné lidi s diábly bojujíce, těmi i mnohými jinými činy bohu snažně slúžiec, nebeské dědičstvie sú vyslúžili. To sú světí andělé, o jichžto blažení a jich tichosti syn boží pověděl ve Čtení a řka: Blažení jsú tiší, nebo budú vlásti zemí.
Druzí jsú, ješto držie dědičstvie nebeské, neb sú svój statek za to davše, proměnu vzali. To sú ti apoštolé světí, z nichžto jeden když Ježíše miesto všech otázal a řka: Aj toť, všecko, což sme měli, ostavivše i šli sme po tobě. Což nám tehdy bude, totiž kterú za to odplatu mieti budem? K tomu jim Ježíš odpověděl: Stokrát viece vezmete a věčný život mieti budete. Aj toť, krásná proměna. Toť sú světí apoštolé, jichžto hlas jakžto zvučná trúba po všem světě svatú vieru provolal jest. To sú ti světí apoštolé, s nimižto jest bóh tak slavnú milost učinil, že je ze všeho světa národa zvláště sobě volil, s nimi po světu chodě, jim nebeská tajemstvie zjevoval. Toť sú ti světí apoštolé, jichžto jest hospodin tak miloval, že jich již sluhami vzývati nechtěl, ale přátely je nazval. A tak je u veliké cti mieti chtěl, že jim jest milostivě propověděl a řka: Kto vás poslúchá, mne poslúchá. A kto vás přijímá, mě přijímá. Toť sú ti světí apoštolé, ješto sú z nebeské studnice rozom svaté viery
