Potom ta svatá krev, ješto byla na stěnu střelila, jako volajíc na vražedlného bratra, dlúhé časy nižádným řemeslem setřieti nemožena.
Potom skrze svatého Václava bóh zřejmě divy v Čechách i v jiných vlastech činil. A zvláště v tu hodinu, v nižto svatý Václav svú krev prolil, zjevil se spasitel, na kříži pně, králi dačskému a takto k němu mluvě: Chceš li svých hřiechóv odpuštěnie u mne obdržeti, učiň kostel ve jmě mého milého mučedlníka, svatého Václava. Z toho viděnie král se probrav, kostel krásný ve jmě svatého Václava učinil a slovutně nadal. A tu jeho svaté jméno jako i v Čechách u veliké chvále mají až do dnešnieho dne. V těch také časiech ta přezlá svaté viery nenávistnice Drahomíř pohanka, mátě svatého Václava, všech nevěrných mater zlostný příklad, kteráž své krvi se protiviec, svatého Václava, svého syna, smrt byla zjednala, proto božím dopuštěním před Pražským hradem jako ona prokletá města Dathan a Abiron se jest propadla. A ta propast jest zřejmě všem známa až do dnešnieho dne. A ti také ohavní vražedlného Boleslava pomocníci, rozličnú boží ranú všickni sú hanebně sešli. Amen.
Svatého Michala archanjela
Slavný hod svatého Michala a všech svatých anjelóv rozličným jest jménem nazván. Najprvé svatého Michala zjevenie. Druhé posvěcenie. Třetie svítězenie. Čtvrté pamět.
Najprvé svatého Michala zjevenie. A to jest bylo zvláště dvojie. O tom jest tak psáno, že v apulské zemi jedno jest město jménem Sepontus, před kterýmžto městem jest jedna hora, ta slove Garganus. Těch časóv od božieho narozenie tři sta devadesáté léto bieše v tom městě jeden člověk bohatý jménem Garganus. Kteréhožto
