odtad dobyvše, rozličně nad ní trýznivše, kázal ji ciesařóv starosta za vlasy oběsiti, potom beze všeho pokrmu v žaláři zamknúti, aby těch dní ji vyvedúce, mezi čtyřmi velikými kameny ji položiece zetřeli. Tu sú ji anjelé krmili a to kamenie jejie modlitbú u měkký se jest popel obrátilo. Tehda ji starosta kázal do jámy, tu ješto tři hrozné zvěři biechu, aby ji snědly, uvrci. A ta zvěř jiej nic neučinila, ale jako pitomá se jie radovala. To súdce uzřev, velmi se zahanbil. Proněžto jeden nemilostivý kat, chtě súdcovy hanby pomstiti, bok jejie ostrým mečem prohnal. A na tom miestě svatá Eufemia skončala jest a jejie svaté tělo v tom městě, ješto Calcedonea slove, s velikú ctí jest pochováno. A ten jistý kat, když v svém rúše vyšel z domu, potkal jej lev i roztrhal i sněd. Amen.
Svaté Lidmily
Když chtěl všemohúcí hospodin, aby skrze jeho stkvúcie ducha svatého paprslky křesťanská viera po všem se světě rozplodila, tehda za těch časóv, v nichžto duostojný mistr, svatý Augustin, na světě živ sa, stkvěl se. Za těch časóv vznikl jeden muž jménem Kvirillus, jenžto do té vlasti, ješto Bulgaria slove, přišed, ten lid na křesťanskú vieru obrátil. A potom do Moravy přišed, ten lid také moravský k bohu obrátil. Ale že lid těch časóv hrubý k božie službě bieše, umyslil sobě svatý Kvirillus, aby ducha svatého pomocí boží službu slovenským jazykem zřiedil a všecko písmo Starého i Nového zákona slovensky přeložil. A ten pořád v slovenských vlastech držie až do dnešnieho dne.
Potom svatý Kvirillus svého bratra, jemužto sú řiekali Metudius, v Moravě ostaviv, do Říma
