na mnoho se kusóv rozrazila. To uslyšav súdce, hořem inhed umřel. Miesto něhožto ještě horší súdce vstal, jemužto Julian řiekali. Ten pec upáliti kázal a v ni svatú Kristinu vsaditi. Tu pět dní s anděly pospěvujíc, bez úraza odtad vyšla. To uslyšav Julianus, to vše kúzlem činiece mnieše, kázal svému kúzedlníkovi, aby hadóv a ještěróv učinil a na ni pustil. Tu jie hadové nic neučinichu, proněžto poče súdce k svému kúzedlníku řéci: Proč hadóv nerozdražíš? Však si mistr. Tehda on přistúpiv, hady rozdráždil a inhed tu hadové čarodějníka až do smrti uštípachu. Tehda svatá Kristina těm hadóm boží mocí na púšť kázala a čarodějníka vzkřiesila. V tu dobu Julian káza jejie prsi a jazyk uřezati. Však pro to svatá Kristina mluvenie neztratila, ale svój jazyk uřezaný pochopivši, Julianovi v obličej udeřivši, jemu oko vyrazila. Tu se Julian rozhněvav, dvě střele v srdce v jejie a jednu v bok vstřeliti kázal a inhed svatá Kristina duši pustila. To se dálo od božieho narozenie sedm a osmdesát mezi stoma let za ciesaře Diokleciana. Amen.
Svatého Jakuba apoštola
Svatý Jakub apoštol po božím na nebesa vstúpení, když po židovské zemi slovo božie kázáše, odtad šel do Hispanie, aby tam vieru křesťanskú rozplodil. Ale tu málo prospěl, že tu lidé tvrdohlavi biechu, jediné devět jich obrátil, tu je u vieře potvrdiv, dva v té zemi ostavil a sedm s sebú pojem, opět se do židovské země vrátil. A když tam jda, slovo božie na cestě kázal, jeden čarodějník jménem Hermogenes s licoměrníky jednoho učedlníka svého, Fileta, k svatému
