a řka: Zdá liť se to podobno, abych já do jeruzalémských vlastí přišel a tu svatého Jakuba, jenžto slove Spravedlivý, ohledal, neb, jakž pravie, že velmi jest podoben k našemu spasitelovi, jako by vlastní bratr blíženec byl. Jehožto když bych uzřel, jako bych na všie postavě Ježíše viděl. Slul jest také svatý Jakub Spravedlivý, neb, jakž praví svatý Jeroným, tak jest byl těch všech svých činóv svatého příklada, že všichni žádáchu, o to se škravadiec, kto spieše mohl k němu přistúpiti, jeho se rúcha dotknúti. Tak jest také velikého utrpenie byl, že všeho pitie, jímžto by se mohl všeliký člověk podpiti, nikdy nepil, masa nikda nejedl, hlavy ani brady nikda neholil, lněného na svém životě nikda nic nenosil a tu mnoho na svú kolenú padaje, bohu se modlil, až sta jemu byle koleně jako dřevo ztvrdile. A chtie tomu někteří, že sú jemu světí apoštolé pro jeho svatost té cti dopřieli, že jest najprvnější ze všech apoštolóv mši slúžil. A tak o něm píše mistr Jozefus, že když náš spasitel na kříži pro všecky hřiešné umřel, svatý Jakub tvrdým úmyslem slib učinil, aby nejedl ani pil, dokad by hospodina z mrtvých vstavše neviděl. Tehda ten den na božie vzkřiešenie, že bieše svatý Jakub do té hodiny ižádného kusa neokusil, zjevil se hospodin svým apoštolóm, kázal stuol postaviti a chléb vzem, požehnal i podal svatému Jakubu a řka: Vstaň, bratře, a jez, neb syn člověčí z mrtvých vstal.
Když jeden čas svatý Jakub
