a bohu poděkovala. A také praví svatý Ambrož, že svatý kříž poznán jest po té dště, ješto byla nad spasitelem Pilátovým kázaním přibita. Na niežto bylo psáno: Ježíš Nazaretský, král židovský. A v tu dobu když svatý kříž povzdvíháše, tehda diábel u povětří volal a řka: Ó, Juda, cos učinil! Již to vizi, co sem dřieve byl z duší získal, to již ztratiti musím. Avšak tobě to darmo nenie, vždyť se toho dočekám, že se nad tebú pomstím. Vzbudím proti tobě krále jiného, jenžto vieru křesťanskú potupě, tolik nad tebú trýzni učiním, že křesťanské viery zapřieti musiti budeš. A to se jest stalo, že Julianus, kacieř, jeho jem na smrt jeho pro vieru umučil. Ale před tiem Judas se byl pokřtil a bylo jemu jmě křestné Quiriacus. Potom biskupem v Jeruzalémě byl.
A po malých dnech svatá Elena jeho poslala prosiec, aby svaté hřebíky nalezl. Jakžto jest učinil, na to miesto šed, bohu se pomodlil, ty svaté hřebíky nalezl, svaté Heleně dal. A potom po mnohých časiech Julian ciesař, svaté viery protivník, zamyslil po všech vlastech znamenie svatého kříže zahladiti. A že svatý Kviriakus svatý kříž byl nalezl, z toho naň Julianus lítějí byl. Proněžto jeho jieti kázav a dlúho trýznil, aby se pohanským modlám modlil. A když tomu nikterakž svatý Quiriacus nepovolil, kázal jemu pravú ruku utieti a řka: Ta ruka jest mnoho psala proti těm, ješto se našim bohóm modlé. Jemužto svatý Quiriacus vece: Nemilostivý pse, dobřes mi učinil, žes mě té ruky zbavil. Neb prvé, než jsem v Jezukrista uvěřil, ta hřiešná
