sě naplnila řěč, ješto jest pověděl, že kteréž jsi mi dal, ižádného jsem z nich neztratil. J18,10 Tehdy Šimon Petr jmajě meč, vyně jej i udeři na panoši biskupovu i utě jemu pravé ucho. A bieše jmě panoši Malchus. J18,11 Tehdy vecě Ježíš Petrovi: „Včiň svój meč v nožnicě. Kalich, kterýž mi jest dal otec, nechceš, abych jej vypil?“ J18,12 Tehdy zástup i tribun i sluhy židovské polapichu Ježíšě i svázachu jej.
J18,13 I přivedú jej k Áně najprvé; a ten bieše test Kaifášiev, jenž bieše biskupem toho léta. J18,14 A ten jest byl Kaifáš, jenž bieše dal radu Židóm, že jest hodné, aby jeden člověk za lid umřěl.
J18,15 A jdieše za Ježíšem Šimon Petr a jiný učedlník. Ale ten učedlník bieše znám biskupu i vjide s Ježíšem do sieni biskupovy. J18,16 Ale Petr stáše vně přěde dveřmi. Tehdy vyjide ten učedlník, jenž bieše znám biskupu, i vecě vrátnéj i uvede Petra. J18,17 Tehdy vecě Petrovi služebnicě vrátná: „Zda jsi ty z učedlníkóv tohoto člověka?“ On povědě: „Nejsem.“ J18,18 I stáchu panošě i sluhy u žeřěvie, že bieše zima, a shřieváchu sě. I bieše s nimi Petr stojě i shřievajě sě.
J18,19 Tehdy biskup otáza Ježíšě o jeho učedlníciech i o jeho učení. J18,20 Otpovědě jemu Ježíš: „Já jsem zjěvně mluvil světu. Já jsem vždycky učil ve škole i v chrámě, kdež sě všickni Židé zbierají, a tajně jsem ničehož nemluvil. J18,21 Co mne tiežeš? Otěž těch, ktož jsú slyšěli, co jsem jim mluvil. Neboť ti vědie, co jsem já pravil.“ J18,22 To když povědě, jeden z služebníkóv da políček Ježíšovi řka: „Tak otpoviedáš biskupu?“ J18,23 Otpovědě jemu Ježíš: „Když jsem zle pověděl, učiň svědečstvie o zlém. Pakli dobřě, čso mě tepeš?“ J18,24 I posla jej Annas svázána k biskupu Kaifáši.
J18,25 A tu stáše [Šimon]text doplněný editorem[804]Šimon] Simon lat. Petr shřievajě sě. Tehdy jemu vecěchu: „Zdali jsi ty z jeho učedlníkóv?“ On zapřě i povědě: „Nejsem.“ J18,26 Tehdy jeden z panoší biskupových, rodič toho, jemužto byl uťal ucho Petr, povědě: „Však jsem já tě viděl s ním v zahradě. J18,27 Tehdy Petr opět zapřě a inhed kokot zazpieva.
J18,28 I přivedú Ježíšě přěd Piláta na súd. A již bieše zjitra, a sami nevjidú do súda, aby sě neoprznili, ale jědli přěsnicě. J18,29 Tehdy vyjide k nim Pilát ven i povědě: „Kterú vinu nesete proti tomuto člověku?“ J18,30 Otpověděchu i vecěchu jemu: „By on nebyl zlédějcě, neotdali bychom jeho tobě.“ J18,31 Tehdy jim vecě Pilát: „Vy jej vezměte a podlé vašeho zákona jeho suďte.“ Tehdy jemu vecěchu Židé: „Nám nenie lzě ižádného zabiti.“ J18,32 Aby sě řěč Ježíšova naplnila, ješto jest řekl znamenajě, kterú smrtí jmá umřieti. J18,33 Tehdy opět vjide Pilát do súda, a povolav Ježíšě, vecě jemu: „Ty jsi král židovský?“ J18,34 Otpovědě Ježíš: „Sám li ot sebe to pravíš, čili jsú jiní tobě pověděli o mně?“ J18,35 Otpovědě Pilát: „Zdali jsem já Žid? Tvój lid i tvoji biskupi podali jsú tebe mně. Co jsi učinil?“ J18,36 Otpovědě Ježíš: „Královstvie mé nenie z tohoto světa. By bylo z tohoto světa královstvie mé, tehdy by moji služebníci bránili mne, abych nebyl vdán Židóm. Ale již královstvie mé nenie otsud.“ J18,37 A tak jemu vecě Pilát: „Tehdy
