veselý a rád sě směje, neb malú žluč má a má játry, z nichž milost pochodí, a slezinu, z nichž jest smiech veliký. Netbá na těžká myšlenie a nevelmi pečuje. Vždy o radosti myslí, nebývá rád smuten. Jest masitý, totíš tlustý, neb rozkošně jie a pie a všeho požive. Jest dosti smělý a to činí, jedno připuzen k tomu jsa, neb sě nerad hněvá. A také, což učiní, ihned toho želé. Také jest dobrotivý, žádným člověkem nezhŕdaje. Jest také ščedrý a milovný, zpěvavý a směšný, s črvenú tváří a jest ustavičný.
A takto móž pravokrevný poznán býti. Najprv po tvářnosti, že jest masitý a črvený aneb tlustý a veliký a zle sě v podletí mievá. Druhé po přirozených obyčejích, že jest oblý, rovný, pokorný, milovný, laskavý a líbezný. Třetie po barvě, že jest črvený. A tak každá letora těmi třmi kusy, totíš postavú neb tvářností, obyčeji neb ctnostmi a barvú má poznána býti na každém člověku etc.cizojazyčný text
O letořě pěnohorké
Pěnohorký od přirozenie jest horký a suchý a málo mokrostí má v sobě, jest šafránné barvy a jest nehrubého těla a chlupatý na rukú i nohách, na prsech a jest převrhlý na mysli. Nebo což komu slíbí, řiedko mu splní. Jest také lhář a falešný a řiedko pravdu praví a každého rád oklamává. A to má z přirozenie. I die mistr Ipokras: Musí to člověk učiniti, k čemuž jej přirozenie vede. Pakli by toho neučinil, přirozenie by sě umdlilo a samo sě v sobě zkazilo. A jest náhlý a brzo sě rozhněvá a rúčí na běhu a neskóro sě odhněvá. Neb pěnohorka hněv zbuzuje a jest črná a trpká. Jest jako povětřie neustavičen a nedlúho móž vesel býti. Jest také smělý a v náhle koná hněv svój jako blázen. A to proto, že má mdlú hlavu a málo mozku. Nenie velmi smilný, neb tudiež mu na tom sejde, neb málo má mokrostí. A také mnoho smilstva žádá, ale málo móž
