sě rozlévajíc. Také skrze to plvánie má tělu počištěnie. Jest také hlúpý velmi a skóro zapomene, co jest měl činiti. Také jest tučný v tvář, neb má v sobě mnoho mokrostí a rád mléčné krmě a sladké jie, jakožto med i jiné věci k tomu podobné, a tiem velmi tyjě. Jest také bielý, neb mokrosti čisté a bielé má v sobě. A proto jeho tělo všecko bielo jest. A to sě z lehkých krmí přiházie, v nichžto sě rád kochá. Také jest málo smělý, neb má srdce malé, utiežené tučností a nečistými mokrostmi. A proto jeho tělo jest vždy mdlé, i srdce, a třese sě. A to sě často ukazuje, nebo rádi z boje utiekají. Jest také nevelmi ščedrý, nebo nemá horké krve, v niež jest horkost lásky. Také jest utrhač a posměvač a pochlebník. Neb což on sám učiniti nesmie, v tom jiným závidí. A také mní, by byl kraší, než jest, a že by nebyl kto kraší, nežli on sám jest. A toho jest obecnie znamenie a časté, že neumělý častokrát sě posmievá umělejšiemu a blázen múdřejšiemu.
I die Ipokras: Přirozenie lidské neproměňuje sě, ale letora často změňuje sě. A což jest člověku přirozeného, pro nic ho neostane, ale častokrát k veliké škodě přivede. A k tomu sě takto Galienus přimlúvá a řka: Přirozenie člověčie nepromění sě, leč nemóž anebo jiný nedostatek co přeruší. A to sě často dá věděti. Neb mnohokrát pěkná barva lidská pro nedostatek zbožie neb těla trpě núzi, musí proměniti sě, neb větčí nedostatek činí muku, ale hojnost všeho rodí pýchu. A také nedostatek jiedla a pitie, usušuje sě tělo a barvu kazí, ale hojnost pokrmu žádost smilstva přivodí. A tak přirozenie lidské člověkem panuje a po všěch jeho údech zpravuje.
Také věz, že komuž sě zdá ve snách mnoho o povětří, že jest letory aneb přirozenie pravokrevného, komu o ohni, jest letory pěnohorké, komu o vodách, jest letory vodokrevné, komu o zemských věcech, jest letory kalostudné. A tak jest konec o těch čtyřech letorách etc.cizojazyčný text
| Elementumcizojazyčný text | Živel |
| Sangvineacizojazyčný text | Pravokrev |
| Coleracizojazyčný text | Pěnohorkost |
| Flecmacizojazyčný text | Vodokrev |
| Melancoliacizojazyčný text | Kalostudnost |
| Complexiocizojazyčný text | Letora etc.cizojazyčný text |
O přirození člověčiem vedlé postavy jeho tuto sě píše
Člověk jest jako strom podvrácený. Neb hlava u člověka i s vlasy jest jako kořen u stromu, totíš u stojitého dřěva, a ruce i s nohama jsú jako větvie. Jediné člověk sám ze všěch živon jest znositého života na znamenie, že jakož jest přiemého života, takež aby byl přiemého úmysla. A také proto, aby všicku svú mysl zhuoru k Bohu do nebes nesl. A také proto, že v jiných živonách jest přieliš matery
