[213v]číslo strany rukopisuľud, a u vlasti[1820]vlasti] wlastyu rkp. bláznivéj vzdrážni jě. CantDt32,22 Oheň zažehl sě jest v rydání mém i bude hořěti až do koncóv pekelných. I sžéře zeḿu s národem svým a horné základy sežže. CantDt32,23 Shromažďu[1821]Shromažďu] Shromážďu Vintr 1986 na ně zlé[1822]zlé] + et lat., šípy mé dokonaju v nich. CantDt32,24 Skončějú hladem a sžerú jě ptáci kúsaním přěhořkým. Zuby zvieřěcie upušču v ně s rydáním táhnúcími na zeḿu a hadovými. CantDt32,25 Vně zhubí jě meč a vňutř strach, dětského spolu dievčieho, dojúcieho s člověkem starým. CantDt32,26 A[1823]A] navíc oproti lat. řěch: Kde juž jsú? Přěstati kážu z ľudí pamět jich. CantDt32,27 Ale pro hněv ne[214r]číslo strany rukopisupřátel jich[1824]jich] navíc oproti lat. otvlekl jsem, neb snad pýchali by vrazi jich i řekli: Ruka našě[1825]našě] nášě Vintr 1986 vysoká, a ne hospodin učinil toto všecko.“ CantDt32,28 Vlast bez rady[1826]rady] + est lat., nemá var. a bez múdrosti. CantDt32,29 A ľubo[1827]A ľubo] Utinam lat. smysleli a rozuměli a skonánie prozřěli. CantDt32,30 Kakoti honieše jeden tisíc[1828]tisíc] tuſſycz rkp., tiśúc Vintr 1986 a dva púziesta desět tisícóv[1829]tisícóv] tuſiczow rkp., tiśúcóv Vintr 1986? Však proto, že bóh jich prodal jě a hospodin zaklopil jě. CantDt32,31 Nenie vedě bóh náš jako bohové jich a nepřietelé jich[1830]jich] nostri lat. jsú súdcě. CantDt32,32 Z vinnicě sodomské víno jich a přědměstie gomorského, zirno jich zirno jědovaté a hrozn přěhořký[1831]hrozn přěhořký] botri amarissimi lat., botrus amarissimus var.. CantDt32,33 Žluč ješčerová víno jich a jěd králíko[214v]číslo strany rukopisuvý neuzdravitedlný. CantDt32,34 „Všakož ta ustavena jsú u mne a znamenána jsú[1832]jsú] navíc oproti lat. u pokladiech mých. CantDt32,35 Má jest pomsta a jáz otplacu jim[1833]jim] navíc oproti lat. v čas, ať sě poklesne noha jich. Podlé[1834]Podlé] odle rkp., majuskule nedoplněna, na volném místě předepsána reprezentanta p jest den ztracenie a k byťú chvátajú časové.“ CantDt32,36 Súditi[1835]Súditi] Iudyti rkp. bude hospodin ľud svój a v sluhách svých sě slituje. Uzří, že omdlela jest ruka[1836]ruka] + et lat., zatvoření také ustali a zbyteční zhubeni jsú. CantDt32,37 I řkú[1837]řkú] dicet lat., dicent var.: „Kde jsú bozi jich, v nichže jmiechu naděju, CantDt32,38 z jichže obětí jědiechu[1838]jědiechu] + adipes lat. i piechu víno libanské[1839]libanské] libaminum lat.?“ „Vstaňte i pomozte jim[1840]jim] vobis et lat., u potřěbě vás obraňte. CantDt32,39 Vizte, že jáz jsem sám a nenie jiného