jazykem jeho úsilé a bolest. Ps9,29 Sedí u přípustách s bohatými v tajniciech, aby zabil nevinného. Ps9,30 Oči jeho v chudého zříta, zaléhá v tajně jako lev v jěskyni svéj. Zaléhá, aby tirhl chudým, tirhnúti chudým, když přitirhne jeho. Ps9,31 V osidle svém poníží jeho, nachýlí sě i letí, když bude vlásti chudým. Ps9,32 Nebo řekl v sirdci svém: „Zapomněl jest hospodin, otvrátil obličěj svój, aby neviděl do koncě.“ Ps9,33 Vstaň, hospodine bože mój, i vzvýšena buď ruka tvá a nezapomínaj chudých. Ps9,34 Pročti vzbudil nemilostivý boha? Řekl v sirdci svém: „Nevztiežeť.“ Ps9,35 Vidíš, že ty úsilé a bolest znamenáš, aby dal jě v rucě tvoji. Tobě ostaven jest chudý, sirotku ty budeš pomocník. Ps9,36 Zetři rámě hřiešníkovo i zlostného, hledati bude hřiech jeho, i nebude nalezen. Ps9,37 Hospodin bude kralovati na věky i věky věkóm i zhynete, vlasti, z země jeho. Ps9,38 Žádost chudých uslyšal hospodin, připravenie sirdcě jich uslyšalo ucho tvé, Ps9,39 suď sirotku a pokornému, aby nepřiložil viec výšiti sě člověk na zemi. Chvála…

Ps10,1 Ps10,2 V hospodina úfaju, kako řiekáte duši méj: „Přěstěž sě v horu jako vrabec?“ Ps10,3 Nebo todě, hřiešníci natiehli lučišče, upravili šípy v svém v túle, aby střieleli ze tmy pravé sirdcě, Ps10,4 nebo ještos svirchoval, súť zkazili, pravý ale co učinil? Ps10,5 Hospodin v chrámě svatém svém, hospodin na nebi stolec jeho. Oči jeho na chudého zříta, zřiedlnici jeho tiežeta synóv člověčích. Ps10,6 Hospodin tieže pravého a nemilostivého, ale ktož miluje nepravedlnost, nenávidí dušě své. Ps10,7 Dščil na hřiešníky osidla, oheň a síru [a]text doplněný editorem[149]a] et lat. duch vilněný, čiest čiešě jeho. Ps10,8 Nebo pravý hospodin a pravdu jest miloval, rovnost