[62r]číslo strany rukopisudí: Nemeškaj se obrátiti ku pánu a neodkládaj den ode dne, neboť vnáhle přijde hněv jeho a v čas pomsty rozptýlíť tě. Ale zase proti té spasitedlné múdrého radě vpúští ďábel člověk v srdce zlú naději dlúhého života řka: Mladý si a dlúho živ býti móžeš, když stár budeš, budeš se káti a pójdeš k zpovědi. A mnozí věří tomu řečníku a slibují sobě dlúhý život, myslíce se v starosti opraviti, kteréž smrt náhlá pochybuje a bývají zatraceni. A protož die Eclesiastes: Slib nepravý mnohé zavozuje. Protož máme znamenati, že takový slib ďábluo za dlouhý život a za pokání k starosti nepravý jest neb proti spravedlnosti i rozumu jest. Jest nepravější, neb i proti němu samému hřiešníku jest. Jest také i nájnepravější, neb jest proti dobrotě boží. Nájprvé, že jest nepravý proti spravedlnosti a rozumu, okazuje se skrze trój příklad. První jest: Ktož má čtyři vosly a chce všecko břemeno jich vložiti na jednoho z nich nájmdlejšího, takový proti spravedlnosti a rozumu činí. Tak ten činí, kterýž všecko břemeno pokání za hřiechy, kterýchž se jest v čtvrtém věku dopustil, totižto v dětinství, v jinožství[fk]jinožství] ginozſtwij, v mužství a v starosti, chce na věk starosti toliko vložiti, když již mdlý jest a pracovati nemuož. A takoví zasluhují sobě zlořečenství. Jakož Zachariáš pověděl: Zlořečený lstivý, kterýž maje v stádě svém samce, i obětuje mdlé pánu. Takť činí ten, kterýž sílu své mladosti pomina i ukládá mdlú starost obětovati pánu. A Iziodorus: Ktož čas příslušný ku pokání