roste najprvé jako dřevo. Potom se obživí jako zvieře, a tak dójde živona své tváři. A též die Galienus, nebo jako květ, když se vypustí z dřeva, mdlý a nepevný jest a lehkým dotknutím upadne, ale když málo povetčie, tuze se dřeva drží, a když již dozrá, bez pomoci a dotknutie upadne. Takéž pravie: Dietě, když se z semene počíná, nepevné jest a mdlé i svazci jeho nejsú pevni při děloze, a protož žena hnutým skokem, červenú nemocí, sračkú, krve púštěním, dielem, hněvem a bolestí móž překaziti zárodku po početí. Ale když již život slit a spojen bude [v]text doplněný editorem dietěti, pevnějie se drží při děloze a ne tak skoro vypadne. A když již dozrá, tehdy bez pomoci samo vypadne, jakož o tom psáti budu v rozdielu.

Znamenaj, že prvého měsiece jest krve sbieranie, druhého zpósobenie těla, třetieho spojenie těla, čtvrtého nehtové, vlasy a hnutov se pósobí. A protož se ženě nechutí. V. přijímá podobenstvie otce a mateře, VI. křtalkuov sjednánie, VII. mozk se tvrdí, VIII. se kosti a křtalové utvrzují, IX. přirozenie hýbe a dietě se všech věcí naplňuje a z temnosti vynde na světlo. O tom dřéve jest psáno. A potom také o tom nětco psáti budu, tu, kdež budu mluviti o porodu dietěte. A když již bude moc smyslná, chvejepotná, potom pak člověku třetie moc, rozumětedlná, od boha bude přidána na porozenie, a ta přijdúc, vše dokoná.

O témž a o blázniech […]text doplněný editorem[10]nečitelný text

Mohl by někto otázati, proč dietě ihned nerozumie, když má rozum, odpoviedám tomu vedlé písma Aristotilešova, že jest to pro mdlobu dětinskú, neb ačť má nohy dietě, však nemóž na nich choditi, maje usta, nemóž mluviti. Dále by někto otázal a řka: Proč starý blázn nesmysly a nerozumie, a nejsa mdlý – odpověd dávám podlé dřéveřečeného mistra písma, že jest to pro zkaženie úda, v němžto rozum přebývá, nebo rozum jest prostřed mozku. A když se moc zkazí, ihned potom rozum moci nemóž mieti. Podlé tohoto příkladu, když se sekyra zkazí, dielo se nemóž doplniti. Takéž často některý člověk, maje oči, nic nevidí. A protož člověk rozumem převyšuje a slóve vše stvořenie, neb má bytie s kamením, hnutov s kořením, smysl se zvieřaty a rozum s anjely. Protož člověk jest najlepšie stvořenie božie, nebo proň jsú všecky věci i bytové stvořeny, ale člověk jest pro to stvořen, aby bohu slúžil. Nad to věděti máš, že rozum jest pravá duše člověcie, a ta panuje nade všiem tělem a podlé zaslúžení má spasena býti, neb zatracena. Ale smyslná duše neb chvejepotná slúží rozumu,