[19v]číslo strany rukopisuroste najprvé jako dřevo. Potom se obživí jako zvieře, a tak dójde živona své tváři. A též die Galienus, nebo jako květ, když se vypustí z dřeva, mdlý a nepevný jest a lehkým dotknutím upadne, ale když málo povetčie, tuze se dřeva drží, a když již dozrá, bez pomoci a dotknutie upadne. Takéž pravie: Dietě, když se z semene počíná, nepevné jest a mdlé i svazci jeho nejsú pevni při děloze, a protož žena hnutým skokem, červenú nemocí, sračkú, krve púštěním, dielem, hněvem a bolestí móž překaziti zárodku po početí. Ale když již život slit a spojen bude [v]text doplněný editorem dietěti, pevnějie se drží při děloze a ne tak skoro vypadne. A když již dozrá, tehdy bez pomoci samo vypadne, jakož o tom psáti budu v rozdielu.

Znamenaj, že prvého měsiece jest krve sbieranie, druhého zpósobenie těla, třetieho spojenie těla, čtvrtého nehtové, vlasy a hnutov se pósobí. A protož se ženě nechutí. V. přijímá podobenstvie otce a mateře, VI. křtalkuov sjednánie, VII. mozk se tvrdí, VIII. se kosti a křtalové utvrzují, IX. přirozenie hýbe a dietě se všech věcí naplňuje a z temnosti vynde na světlo. O tom dřéve jest psáno. A potom také o tom nětco psáti budu, tu, kdež budu mluviti o porodu dietěte. [20r]číslo strany rukopisuA když již bude moc smyslná, chvejepotná, potom pak člověku třetie moc, rozumětedlná, od boha bude přidána na porozenie, a ta přijdúc, vše dokoná.

O témž a o blázniech […]text doplněný editorem[10]nečitelný text

Mohl by někto otázati, proč dietě ihned nerozumie, když má rozum, odpoviedám tomu vedlé písma Aristotilešova, že jest to pro mdlobu dětinskú, neb ačť má nohy dietě, však[am]však] wſſach nemóž na nich choditi, maje usta, nemóž mluviti. Dále by někto otázal a řka: Proč starý blázn nesmysly a nerozumie, a nejsa mdlý – odpověd dávám podlé dřéveřečeného mistra písma, že jest to pro zkaženie úda, v němžto rozum přebývá, nebo rozum jest prostřed mozku. A když se moc zkazí, ihned potom rozum moci nemóž mieti. Podlé tohoto příkladu, když se sekyra zkazí, dielo se nemóž doplniti. Takéž často některý člověk, maje oči, nic nevidí. A protož člověk rozumem převyšuje a slóve vše stvořenie, neb má bytie s kamením, hnutov s kořením, smysl se zvieřaty a rozum s anjely. Protož člověk jest najlepšie stvořenie božie, nebo proň jsú všecky věci i bytové stvořeny, ale člověk jest pro to stvořen, aby bohu slúžil. Nad to věděti máš, že rozum jest pravá duše člověcie, a ta panuje nade všiem tělem a podlé zaslúžení má spasena býti, neb zatracena. Ale smyslná duše neb chvejepotná slúží rozumu,