nemuožete se bluchám ani všem, komáróm obrániti. Třetie, že on sám všecky krále stvořil jest a dává vám všem moc, zdravie, panstvie, život, puokudž ráčí a když on kterého krále před se požene, muší se okázati bez dalšieho odvolánie a pečeť vydati z vin, které budú jemu podány.

Sedmé, máte mysliti na viny, které se najviec dávají králóm před súdem božiem, ačkoli žádná nepravost bez pomsty nemine, ale však králóm najvětší soud jest pro tři věci. Najprvé, z prolévanie krve velikých pobití, kdy jest tak veliké pobití, že mnoho tisíc sejde. Ó, běda tomu králi, že se kdy narodil. Druhé, kdy koho nevinně odsúdie na krev neb na hanbu věčnú, totiž na smrt neb na údu zbavenie, totiž nosu, rukú, očí, neb vyhnánie, neb na pranéř vsazenie a ti do súdného dne křičí na krále a na súdce: Pomsti, pane, krve naší, pomsti. Třetie, kdy otvrátíš oči své od súduov božských i ot nebe. Súdy nespravedlivé z moci vedlé své vuole činí, nevinné viníce a vinné spravedlivě činiece o zbožie, bez bázně božie poddacie připravujíce než neodmlúvám, když by tyto věci dály se po spravedlnosti.

Osmé, když ste na mši, neslušie vždy modlitbu vésti usty, ale druhdy myšlením slušie mysliti o Pánu Bohu u vysoké a u vytržené mysli, sluší mysliti na šest věcí. Najprvé, na velebnost božské slávy, o které muším pro ukrácenie ponechati řeči. Druhé, o skutcích božiech velikých, o nebi, o řádné nebe zpuosobnosti, o slunci, kterak krásná jest věc, slúžéc nám ve dne miesto kahancuov, na které mnoho náluzenie shřievajíc nás v létě miesto dřievie a paliva, některé v zimě