a již nynie kakýms novým obyčejem a právem nezachovaným a řádem a pravú mocí a násilím dřevnieho vládanie a moci sme zbaveni. A z tohoť žalujem a žalostivě před tebú túžíme. A protož račiž povolati lidského pokolenie před se ke dni určenému a jistému, ať mně řečničským jménem odpoviedá. A najprvé osvědčuji, že mají nám býti navráceny všecky duše, a kteréž bydlé v uočistci, a kteréž jsú před nimi byly, a kteréž po nich budú, a kteréž se z nich narodie.“
I řekl jest Hospodin: „Buď ten súd některý den!“
Odpověděl jest diábel a řka: „Věc jest velmi veliká a násilně škodná a jestiť lúpež a žádať pospěchu; protož buď pohnána strana k zajtřejšému dni!“
Odpověděl jest Hospodin a řka: „Synu diáblóv, synu lži zatracený a zlostný, dosti máš, že s’ leťav i přeměřil čas mezi nebem a zemí! Ale já tobě ustavuji, řečníkovi, a lidskému pokolení určený den; a jestiť, abyste zde stali den svatý přede mnú, točíšto v němž já sem byl ukřižován.“
Odpověděl jest řečník a řka: „Toho já dne nechci přijieti, neb jest všady ten den všední!“ Odpověděl jest Hospodin: „Já sem práva stvuořil, ale ne ty; a protož já chci tak mieti!“
