hříchů se [I3r]číslo strany rukopisuvystříhajíc,

v dobrém stále trvajíc.

Což jsme pak učinili

proti tobě, Bože náš,

jak koliv provinili,

odpusť nám, však tu moc máš,

nerač nás v hněvu trestati,

nedej nám zahynouti,

rač nám svou milost dáti.

Jestliže pokušení,

jaké na nás dopouštíš,

rač dáti posilnění,

neb o naší mdlobě víš,

nedopouštěj v něm padnouti,

bychom je mohli snesti,

račiž nás pozdvíhnouti.

Vysvoboď nás od zlého

každého pokušení,

učiň pro Syna svého

a jeho zasloužení,

ať zde v tvé lásce trváme

a potom s tebou, Pane,

v nebesích přebýváme. Amen.

Summa evanjelium svatého Lukáše z kap. 16.[330]L 16

Synové světa velice jsou opatrní v potřebách tělesných, opatrnější mají býti synové Boží v věcech duchovních i věčných.

Píseň, zpívá se jako: Králi nebeský, k tobě lid.

Bože nebeský,

ty z nesmírné lásky

nás za své šafáře vzal,

když jsi svůj statek mezi nás rozdal.

Děkujemť z toho

dobrodiní tvého,

že jsi nás dary svými

obdařiti ráčil rozličnými.

Dejž nám v paměti

ustavičně míti,

že na tvém soudu stanem,

ze všeho počet činiti budem.

A tak, což máme,

toho nemrháme

marným rozptylováním

a nenáležitým užíváním,

ale ať sobě

nyní v této době

přátely shromážďujem,

chudým svým almužny udělujem,

za kteréž ty nám

chceš odplatiti sám

nebeskými příbytky,

v nichžto jest utěšení na věky.

Dejž nám za času

podlé tvého hlasu

rejstra svědomí svého

spraviti, varovati se zlého.

Odpusť nám dluhy

pro jeho zásluhy,

uveď [I4r]číslo strany rukopisudo svých příbytkův,

ať tě chválíme na věky věkův. Amen.

Neděle desátá po svaté Trojici

Summa epištoly svatého Pavla 1. Kor. z kap. 12.[331]1 C 12

Rozličné milosti Duch svatý v církvi uděluje, aby sobě jími lidé vespolek posluhovali, a tim k sobě lásky dokazovali.

Píseň. Zpívá se jako: Stvořiteli, Duše svatý. A neb: obecní notou.

Duše svatý, Stvořiteli,

laskavý utěšiteli,

jenž volené vyučuješ

a v nich Krista oslavuješ.

Ty jsi dary z své milosti

ráčil v divné rozličnosti

mezi lidi rozděliti,

tim církev svú oslaviti.

Z toho tobě děkujeme,

lásku tvou oslavujeme,

jsouce vděční dobrodiní,

kteráž nám tvá milost činí.

Ó, račiž nás spravovati,

ať můžem užívati

darův svých vždy náležitě,

dokud jsme zde v tomto světě.

To ke cti tvé velebnosti,

šetříc lásky i svornosti,

v pokoji ctném žíví jsouce

a církvi věrně sloužíce,

abychom tak náležitě,

Bože, následovali tě,

jakožs ty všech dárce jeden,

my[dh]my] i my byli všickni zároveň.

A potom k jedné radosti

přiveď nás všeckny z milosti,

ať tebe spolu chválíme

a věčné s tebou bydlíme. Amen.

Summa evanjelium svatého Lukáše v kap. 19.[332]L 19

Kristus, Syn Boží, s pláčem lituje zahynutí lidu izraelského a zkázy města Jeruzaléma, kdež dokazuje k nim své lásky i moci.