hříchů se vystříhajíc,

v dobrém stále trvajíc.

Což jsme pak učinili

proti tobě, Bože náš,

jak koliv provinili,

odpusť nám, však tu moc máš,

nerač nás v hněvu trestati,

nedej nám zahynouti,

rač nám svou milost dáti.

Jestliže pokušení,

jaké na nás dopouštíš,

rač dáti posilnění,

neb o naší mdlobě víš,

nedopouštěj v něm padnouti,

bychom je mohli snesti,

račiž nás pozdvíhnouti.

Vysvoboď nás od zlého

každého pokušení,

učiň pro Syna svého

a jeho zasloužení,

ať zde v tvé lásce trváme

a potom s tebou, Pane,

v nebesích přebýváme. Amen.

Summa evanjelium svatého Lukáše z kap. 16.

Synové světa velice jsou opatrní v potřebách tělesných, opatrnější mají býti synové Boží v věcech duchovních i věčných.

Píseň, zpívá se jako: Králi nebeský, k tobě lid.

Bože nebeský,

ty z nesmírné lásky

nás za své šafáře vzal,

když jsi svůj statek mezi nás rozdal.

Děkujemť z toho

dobrodiní tvého,

že jsi nás dary svými

obdařiti ráčil rozličnými.

Dejž nám v paměti

ustavičně míti,

že na tvém soudu stanem,

ze všeho počet činiti budem.

A tak, což máme,

toho nemrháme

marným rozptylováním

a nenáležitým užíváním,

ale ať sobě

nyní v této době

přátely shromážďujem,

chudým svým almužny udělujem,

za kteréž ty nám

chceš odplatiti sám

nebeskými příbytky,

v nichžto jest utěšení na věky.

Dejž nám za času

podlé tvého hlasu

rejstra svědomí svého

spraviti, varovati se zlého.

Odpusť nám dluhy

pro jeho zásluhy,

uveď do svých příbytkův,

ať tě chválíme na věky věkův. Amen.

Neděle desátá po svaté Trojici

Summa epištoly svatého Pavla 1. Kor. z kap. 12.

Rozličné milosti Duch svatý v církvi uděluje, aby sobě jími lidé vespolek posluhovali, a tim k sobě lásky dokazovali.

Píseň. Zpívá se jako: Stvořiteli, Duše svatý. A neb: obecní notou.

Duše svatý, Stvořiteli,

laskavý utěšiteli,

jenž volené vyučuješ

a v nich Krista oslavuješ.

Ty jsi dary z své milosti

ráčil v divné rozličnosti

mezi lidi rozděliti,

tim církev svú oslaviti.

Z toho tobě děkujeme,

lásku tvou oslavujeme,

jsouce vděční dobrodiní,

kteráž nám tvá milost činí.

Ó, račiž nás spravovati,

ať můžem užívati

darův svých vždy náležitě,

dokud jsme zde v tomto světě.

To ke cti tvé velebnosti,

šetříc lásky i svornosti,

v pokoji ctném žíví jsouce

a církvi věrně sloužíce,

abychom tak náležitě,

Bože, následovali tě,

jakožs ty všech dárce jeden,

my byli všickni zároveň.

A potom k jedné radosti

přiveď nás všeckny z milosti,

ať tebe spolu chválíme

a věčné s tebou bydlíme. Amen.

Summa evanjelium svatého Lukáše v kap. 19.

Kristus, Syn Boží, s pláčem lituje zahynutí lidu izraelského a zkázy města Jeruzaléma, kdež dokazuje k nim své lásky i moci.