Cito improborum leta ad perniciem caduntcizojazyčný text
Nepravě statek nabytej nedědí,
o tom potom rodičův děti zvědí,
ale šibalé na to nic nedbají,
předce, jakkoliv mohou, hltají.
Takovým pak čert v pekle oplatí,
že jsou tak šibalsky byli bohatí,
neb takoví statkové jsou proklatí.
Protož dobře jest spravedlivě se[s]se] gſe chovati,
života blahoslaveného vyhledávati.
Nešlechetně činí, kdo jiných lidí těžkostmi svého zisku vyhledává.
[7r]číslo strany rukopisu[7]prázdnéNon omnia possumus omnes et morte aequamurcizojazyčný text
Kdybychom na světě pořád všickni
v bohatství, slávě rovni byli vždycky,
tak se[t]se] gſe zasedli veřejně spolu,
medle, kdo by nám pak sloužil k stolu.
Ne všickni se všeckno být můžeme,
smrt nás srovná, nežli se[u]se] gſe nadějeme.
Jmáš-li urozenost po rodu,
slávu v světě a svobodu,
hleď toho ctně užívati,
by moh v dobrém prospívati,
proti Bohu nepejchati.
Nebo: Dobré mravy, ctnost, šlechetnost,
ozdobují urozenost.
Kde se[v]se] gſe to pak nenachází,
tu erbové nic neváží.
Věř ne všecko, co slyšíš!
Miluj ne všecko, co vidíš!
Mluv ne všecko, co víš!
Čiň ne všecko, co chceš!
A zoumysla nehřeš,
nebo víš, že umřeš.
Když pes psu blechy vybírá,
pokoj mezi nima bývá.
O kost hned zle mezi nimi,
rvou se[w]se] gſe s sebou i s jinými.
Nedobře jest s takovými
lidmi v tom nápodobnými.
[8v]číslo strany rukopisu[8]prázdnéFulmen est, ubi cum potestate habitat iracundiacizojazyčný text
Nesuď spěšně a hněvivě,
aby nepykal lítostivě,
nebo pokud v hněvu trváš,
nic před sebe bráti nemáš.
Rozvaž nejprv dobře, zdravě,
ne hnedky po vsteklé hlavě.
Nebo: Zeď čelem chtít proraziti,
múdama ježka zabiti,
toť se[x]se] gſe netrefí nikoli,
pokus toho, kdo chce koli,
spíše mozk z hlavy vyrazíš,
varlata sobě pokazíš.
Tluč rače pěkně na dveře,
ať se[y]se] gſe povlovně odevře.
Hněvem, zlostí nezejskáš, věz,
kde nemůžeš přeskočit, podlez.
Zle-li pak navaříš, sám to sněz.
Ne lingua mente celerior et tempora tempore temperacizojazyčný text
Na otázku marnou není hodno odpovídati.[9]Připsáno na okraji folia
Ne všem všudy všecko sluší,
místa, osob šetřit musí.
Kdo a kdekoliv mezi lidmi kvasí,
jměj pozor na místo, osoby a časy,
aby pro tlachy nebyl brán za vlasy.
Nebo: Ne vždyckny čas sluší ke všemu.
Co se[z]se] gſe komu líbí, jináč jinému.
Aniž všeho věř nepříteli svému,
chovaje se[aa]se] gſe upřímně k upřímnému.
Ve všem se[ab]se] gſe poruč Pánu Bohu svému.
Hleď tu nebejvati, kde víceji jest outraty nežli možnosti.[10]Připsáno na pravém okraji folia
Kdo klobouk krásně premuje
a bohatě ozdobuje,
neopatříc prašivé hlavy,
tenť jest jistě blázen pravý,
že víc šetří krásy než zdraví.
Ať jsou hosti a v skvostnosti,
po hodech bídy a nouze dosti.[11]Poslední dvojverší připsáno na levém okraji folia
