v těle smrtedlném. A to Ježíš věděl.“ Tehdy Voluzián vece k mládenci: „Pověz mi jméno té ženy!“ A on odpovědě: „Veronika slove a bydlíť v Tyru.“

Protož přikáza Voluzián, aby ta žena k němu byla přivedena. A ta žena toho času byla v Tyru. A když ji přivedechu k němu, vece Voluzián k nie: „Dobrota, múdrost i opatrnost tvá veliká mi jest zvěstována, a protož, prosím, poslúchaj mne a přijmi radu naši a uslyš prosbu mú! A ukaž nám obraz Ježíšóv, muže velikého, boha tvého, kterýž jest tobě tvého těla zdravie navrátil a dal.“ K tomu žena ta odpovědě a zapře, že „nemám té věci“, kterážto pravena byla jest o nie, točíž toho obrazu.

Tehdy Voluzián mně, by byl posmieván, však pilně poče ptáti. A jako v smiechu káza ji přinutiti, aby jemu obraz ukázala. A kakžkoli žena nerada, a zamúcena i připuzena jsúc, jenž bieše nábožna bohu svému, zjevi jim a pronesla jest tajemstvie i obraz velikého jednatele a spasitele svého. Tehdy Voluzián posla s ní množstvie rytieřóv svých. A šedše, i nalezechu ten obraz skrytý v jejie domu v pokojíku, kdežto bydléše žena, v hlavách nebo v záhlaví neb tu, kdež hlavu svú pokládáše, schovaný. Tehdy ona přinese ten obraz před Voluziána v osobě pána našeho Jezukrista.

A když uzře Voluzián obraz pána Ježíše, ihned zatřásl sě a ztrnul, a pad na svá kolena, modléše sě jemu a řka: „Blahoslaveni sú, kteříž sú tě chodiec viděli a věřili v tě, pane Jezukriste!“ Tehdy Voluzián vece Pilátovi i všemu lidu jeruzalemskému: „Zajisté pravím vám, že zlú hodinu vezmete a otplatu ot našeho pána ciesaře, protože ste uzdravitele a spasitele všeho světa Ježíše na smrt odsúdili a ukřižovali, jenž jest nemocné uzdravoval a mrtvé křiesil.“

Kapitola šestá, kterak Voluzián, pojem Veroniku s obrazem Kristovým a Piláta jatého, vrátil se do Říma a tu jest uzdraven ciesař.

A ty věci skonav a zpósobiv, sebral jest oděncóv zástupy a s hlukem rytieřóv, a vzem Piláta a tu ženu s obrazem s sebú, i vstúpi opět na lodí; kterážto i Bazilia slove. A ta žena s obrazem Jezukristovým byla jest na lodí, aby plula s nimi do města