poslané Klaudiovi, a tehdy všecky věci poznati budeš moci.“

Tehdy Nero přijal listy i četl. A jich rada takto bieše: Ponský Pilát Klaudiovi svému zdraví! Nedávno sě přihodilo, čehož sem sám svědom, aby poznala velebnost tvá, že židé závistiví i své potomnie ukrutným sú odsúzením odsúdili. Neb když bylo zaslíbeno otcóm jich, že by jim bóh jich poslal svatého svého syna, jenž by hodně král jich slúl; a toho byl slíbil na zemi poslati skrzě pannu. Protož já, v židovské zemi když sem byl vladařem židovským, tehdy byl ten buoh, jenž sě synem božím pravil. V ta doby i ďábli jeho synem božím nazýváchu, kterýžto i sám slepé osvěcoval, malomocné očišťoval, mrtvé křiesil a zlé majíce a neduživé uzdravoval, větróm i vlnám přikazoval a po vodách mořských suchýma nohama chodil. Zajisté i mnohé jiné divné věci před lidem činieše. A když od mnohých židóv synem božím byl nazván, tehdy kniežata kněžie židovských úklady sú připravili. A jemše jeho a mluviece o něm zlé věci falešné, vydali sú jeho mně, praviece, že proti zákonu našemu činí a die, by synem božím byl a králem naším. A já věře jim, zmrskaného vydal sem k vóli jich a oni sú ukřižovali jeho. A pochovavše tělo jeho v hrobě, osadili sú rytieři a střěhli sú jeho, aby zkusili, vstal li by z mrtvých. A těch židóv nešlechetnost tak sě jest byla zanietila, že sú penieze rytieřóm dali, jedno aby pravili: „Když sme my spali, přišli sú učedlníci jeho v noci a zchopili sú tělo jeho.“ Túto úmluvú falešnú pohnuli sú jimi, aby pravdu zatajili. Ale rytieři zajisté, když sú vzeli penieze, pravdy pak velikého divu nikoli nemohli zatajiti, než zajisté, že on jest z mrtvých vstal, svědčili sú. A kterak sú od židóv penieze vzeli, oznámili sú. Tyto věci proto sem pověděl vám, ať by nižádný vám o tom jinak nelhal a aby přivolenie nedali lži židovské.

Kapitola devátá, kterak jest veleben pán Kristus před Neronem a potupen Šimon čarodějník ot apoštolóv svatých.

A když sú byli přečteni listové před ciesařem, Nero vece k apoštolovi Petrovi: „Pověz mi, staly li sú sě tyto všecky věci na něm?“ Tehdy Petr vece: „Dobrý ciesaři, všecky ty věci, kteréž si slyšal, staly sú sě na Kristu pánu mém, synu božiem. Neb tento Šimon kúzedlník pln jest lží a ďábelskými chytroštěmi ostúpen tak velmi, že praví sě bohem, a jsa člověk poškvrněný; a synem božím směl sě jest nazývati, v němžto my sme všichni svítězili, skrzě boha – člověka lidem ráčil jest spomoci. Ale v tomto Šimonu dvě podstatě bytí poznány sú: ne boha a člověka, ale ďábla