Tehdy povoliv Voluzián ciesařovi a pokloniv hlavy své, skloniv sě, klanieše sě ciesaři a vece: „Dobrý a šlechetný jest úmysl pána mého milostivého a šlechetného ciesaře.“ Odpovědě ciesař i vece k němu: „Voluziáne, aj toť přítomně mám člověka zde, kterýž mi jest pověděl všecky věci, a že mnozí svědčie, že on jest pravý bóh. A protož tobě pravím, jest liť bóh, móžť mi zdravie dáti; pakliť jest člověk, však zpomoci a uzdraviti bude moci mě a pomocník móž býti obci našie. A protož napomínám tě, aby k němu, což najspieš móžeš, bez dlenie rychle jel tam!“
Tehdy Voluzián jev domóv, učini zpósobenie svědectvie, točíž zpósobi duom svój podlé ustavenie starého, to jest podlé starších pořádu učiniv poručenstvie domu svému, pojev s sebú pět set rytieřóv, i sede na lodí s poctivú čeledí i plul k Jeruzalemu. Zatiem ciesař, skrúcen jsa velikú bolestí od nemoci střevné v tajné té straně, až na smrt nemáháše. A když tak Voluzián plavieše sě, přijide do Jeruzalema po roce a po třech měsieciech. A to se dálo pro nečesie a pro nebezpečenstvie mořské.
Kapitola třetie o přivítaní Voluziána a zpósobenie poselstvie ot Voluziána.
Kterýžto když vjede do města Jeruzalema s svými rytieři a s poctivým tovařistvem, tehdy všichni vyššieho rodu židovského zamútichu sě. A šedše ku Pilátovi, vladaři země židovské, i pověděchu a zvěstovachu jemu a řkúce, že jeden muž urozený a ve cti ustavený z krajin římských svrchních přijel jest.
Tehdy Pilát vyjide s svými rytieři proti němu snažně a čestně vjide v dóm radný. Tehdy Pilát k Voluziánovi s velikú poctú a s pilností takto k němu vece: „Až dosovad nezaslúžili sme, služebníci tvoji, o vašie příjezdě věděti, abychom proti vám chvátali vyjíti. A někakú službu a čest vám, slovutným rytieřóm, učinili bychom.“ Odpovědě jemu Voluzián i vece: „My zajisté pro potřebu této vlasti k obtieženie vašemu ot našeho najšlechetnějšieho ciesaře posláni nejsme. Ani pro zamúcenie města, ani pro pečlivost obecnú, ani pro kterú dan. Než pilnost péče našie jest hledati šlechetného pána našeho ciesaře lékařstvie a zdravie, zdali by který lékař zde byl, jenž by mohl jeho nemoci zbaviti, kterúž má v tajné straně svého těla. Neb skrzě tajná jeho miesta morná neduživost jej porušila, kterýž nikoli ani lékařstvím, ani kúzly, ani kterú věcí móž uzdraven býti. Tato věc a pečlivost námi jest pohnula a věc sem nás přivedla, že majíce od něho přikázanie, sem sme přijeli, kakž koli po mnohých dnech větry a mořem majíce překážku,