měsieciech. A to se dálo pro nečesie a pro nebezpečenstvie mořské.

Kapitola třetie o přivítaní Voluziána a zpósobenie poselstvie ot Voluziána.

Kterýžto když vjede do města Jeruzalema s svými rytieři a s poctivým tovařistvem, tehdy všichni vyššieho rodu židovského zamútichu sě. A šedše ku Pilátovi, vladaři země židovské, i pověděchu a zvěstovachu jemu a řkúce, že jeden muž urozený a ve cti ustavený z krajin římských svrchních přijel jest.

Tehdy Pilát vyjide s svými rytieři proti němu snažně a čestně vjide v dóm radný. Tehdy Pilát k Voluziánovi s velikú poctú a s pilností takto k němu vece: „Až dosovad nezaslúžili sme, služebníci tvoji, o vašie příjezdě věděti, abychom proti vám chvátali vyjíti. A někakú službu a čest vám, slovutným rytieřóm, učinili bychom.“ Odpovědě jemu Voluzián i vece: „My zajisté pro potřebu této vlasti k obtieženie vašemu ot našeho najšlechetnějšieho ciesaře posláni nejsme. Ani pro zamúcenie města, ani pro pečlivost obecnú, ani pro kterú dan. Než pilnost péče našie jest hledati šlechetného pána našeho ciesaře lékařstvie a zdravie, zdali by který lékař zde byl, jenž by mohl jeho nemoci zbaviti, kterúž má v tajné straně svého těla. Neb skrzě tajná jeho miesta morná neduživost jej porušila, kterýž nikoli ani lékařstvím, ani kúzly, ani kterú věcí móž uzdraven býti. Tato věc a pečlivost námi jest pohnula a věc sem nás přivedla, že majíce od něho přikázanie, sem sme přijeli, kakž koli po mnohých dnech větry a mořem majíce překážku, dlúho sme meškáni cestú. A člověka Ježíše viděti žádáme, nebo zajisté o něm sme slyšeli, že by v těchto krajinách byl. A to sme od ciesaře slyšeli, že bez lékařstvie i bez kořenie móž uzdravovati. A to jest jeden člověk zvěstoval ciesařovi, jakož to i tento zjevitel teď přistoje okazuje, že jediné toliko slovem všech neduhóv poškvrny i nemoci uzdravuje i mrtvé křiesí.“

Ty věci Pilát uslyšev, ihned sě velice zamútiv, vstona. A k tomu zjevitel, člověk žid, Tomáš jménem, jehožto svatost někakým oznámením před ciesařem byla oznámena, vece: „Boha mého a syna božieho, jakož pravím, a tak sú ho i ďáblové vyznávali a zdeť sú ještě učedlníci jeho, skrzě něžto móžeš poznati pravdu.“

Tehdy odpověděv jeden z rytieřóv Pilátových, jménem Pomuncion, vece k Pilátovi: „Já mním, že toho múdrého a najopatrnějšieho muže Ježíše hledá a žádá viděti ciesař, kteréhož si ty kázal ukřižovati.“ Tehdy zastyděv sě Pilát, k propovědění rytieře svého nemože nic odpověděti.