Ježíš poznán. A když tak mnoho hledáchu, nenalezechu nižádného z jeho učedlníkóv. Tehdy přijidechu k Voluziánovi u počtu jedenádcte mužóv a Jozef s nimi, kteřížto řekli sú: „My sme jeho viděli, an do nebes vstupuje.“ A to sú pravili tito, kteřížto jmenováni sú takto: Lukáš, Isák, Dydaskalais a Matúš.

Pak Voluzián pro ohradu kniežete pod velikú stráží káza Piláta do vězenie vsaditi i káza jeho tvrdě střieci. A uslyšav veliké divy po mnohých svědectví lidu o Kristu, mužóv i žen skrzě usta, i poče mluviti a řka: „Byl li jest bóh ten Ježíš, mohlť jest zdravie dáti a nám pomoci. Pakli jest jediné člověk byl, tehdy mohl jest obec a obecnú věc zpravovati.“

Potom káza Voluzián rytieřstvu všemu, aby vešken rod Pilátóv zavřeli v žaláři. A před jeho rytieři káza přivésti Piláta, řetězy okovaného, i vece jemu Voluzián, s slzami pláče a řka: „Nepřieteli pravdy, obce i obecné věci! Proč si o Ježíšovi nepověděl pánu našemu ciesařovi, jehož všecko množstvie chválí, a že si toho Ježíše spravedlivého ukřižovati přepustil, jehožto všichni svědčie, že jest bóh byl?“

Odpovědě Pilát: „Nejsem zajisté v jeho krvi tak poškvrněn, aniž sem byl pilen jeho krve proliti, neb já, což sem najviece mohl, stál sem proti nim, a mysle jeho pustiti, vida, že kniežata a jich zákonníci a mistři mají velikú nenávist proti němu a že židé jeho zabiti usilovali sú. Nebo vecechu mně: ,Pustíš li jeho, nebudeš přietel ciesařóv!‘ A netoliko to, ale voláchu hlasy velikými, aby byl ukřižován. A netoliko kněžie a mistři jich, ale vešken lid židovský toho žádáchu, abych jeho ukřižoval.“

Vece jemu Voluzián: „Ty však kterak svú nevinnost okazuješ, jenž si jeho netoliko nevysvobodil ot búře nemilostivých, ale i jim si ho vydal! A kterak s’ ty mohl nad ním svú moc ukázati, když si viděl nenávist jeho lidu proti němu, a nezvěstoval si pánu našemu ciesařovi?“

Tehdy jeden z učedlníkóv Ježíšových, jménem Šimon, stoje před Voluziánem i přede vším lidem, řekl jest: ,,Ó Piláte, když si ty Ježíše v tvé radě posky mrskal a bičoval i mučil, řekl si jemu: ,Moc