všecka střeva má z kořen porušena čiji. A učiníš li to, což já tobě přikáži, což kolivěk na mně požádáš, toť všecko bez pochybenie bude naplněno tobě. A protož pospěš spěše do krajin jeruzalemských, neboť sú mi pověděli o jednom člověku, jménem Ježíšovi, příjmím Kristus, o kterémžto mnozí pravie, že mrtvé křiesí, slepé osvěcuje, malomocné uzdravuje a mnoho divóv jedno slovem činí.“

Kapitola druhá, kterak Voluzián, vypraviv sě v poselstvie, nesnadně přijel do Jeruzalema.

Tehdy povoliv Voluzián ciesařovi a pokloniv hlavy své, skloniv sě, klanieše sě ciesaři a vece: „Dobrý a šlechetný jest úmysl pána mého milostivého a šlechetného ciesaře.“ Odpovědě ciesař i vece k němu: „Voluziáne, aj toť přítomně mám člověka zde, kterýž mi jest pověděl všecky věci, a že mnozí svědčie, že on jest pravý bóh. A protož tobě pravím, jest liť bóh, móžť mi zdravie dáti; pakliť jest člověk, však zpomoci a uzdraviti bude moci mě a pomocník móž býti obci našie. A protož napomínám tě, aby k němu, což najspieš móžeš, bez dlenie rychle jel tam!“

Tehdy Voluzián jev domóv, učini zpósobenie svědectvie, točíž zpósobi duom svój podlé ustavenie starého, to jest podlé starších pořádu učiniv poručenstvie domu svému, pojev s sebú pět set rytieřóv, i sede na lodí s poctivú čeledí i plul k Jeruzalemu. Zatiem ciesař, skrúcen jsa velikú bolestí od nemoci střevné v tajné té straně, až na smrt nemáháše. A když tak Voluzián plavieše sě, přijide do Jeruzalema po roce a po třech měsieciech. A to se dálo pro nečesie a pro nebezpečenstvie mořské.

Kapitola třetie o přivítaní Voluziána a zpósobenie poselstvie ot Voluziána.

Kterýžto když vjede do města Jeruzalema s svými rytieři a s poctivým tovařistvem, tehdy všichni vyššieho rodu židovského zamútichu sě. A šedše ku Pilátovi, vladaři země židovské, i pověděchu a zvěstovachu jemu a řkúce, že jeden muž urozený a ve cti ustavený z krajin římských svrchních přijel jest.

Tehdy Pilát vyjide s svými rytieři proti němu snažně a čestně vjide v dóm radný. Tehdy Pilát k Voluziánovi s velikú poctú a s pilností takto k němu vece: „Až dosovad nezaslúžili sme, služebníci tvoji, o vašie příjezdě věděti, abychom proti vám chvátali vyjíti. A někakú službu a čest vám, slovutným rytieřóm, učinili bychom.“ Odpovědě jemu Voluzián i vece: „My zajisté pro potřebu této vlasti k obtieženie vašemu ot našeho najšlechetnějšieho ciesaře posláni nejsme. Ani pro zamúcenie města, ani pro pečlivost obecnú, ani pro kterú dan.