všemi věcmi, kteréž byl o něm slyšal.

I stalo sě jest za Tiberia a za Getilia, konšelóv římských – Tiberius zpravováše říši. Ale že ten ciesař Tiberius u velikú nemoc upadl, a protož třeba bieše jemu, aby po rozličných krajinách poslal k súdciem a k zprávciem měst, aby snažně hledali některého muže múdrého, k lékařství rozumného, kterýž by mohl jej nemoci, kterúž trpieše, zbaviti, aby s velikú ctí, a což by najspieš mohli, jej k němu přivedli. Neb velikú nemoc v tajném miestě lóna svého mějieše, tak že hnis neb talov odtovad tečieše, tak že z porušených střev miešenie těžce nedužieše. Tehdy Tiberius ciesař najvětčieho lékařstvie i mastí požíváše, a nemože nic uznamenati, aby mu co prospěšno bylo.

I káza před sě zavolati Voluziána, muže urozeného, kterýžto bieše knieže pohanských kněží. A když k němu přijide, vece jemu Tiberius: „Přikazujiť tobě mocí bohóv mých: přijmi poselstvie mé zevnie a jdi a hledaj některého člověka, kterýž by mě mohl uzdraviti, neboť vnitřní bolest trpím, tak že všecka střeva má z kořen porušena čiji. A učiníš li to, což já tobě přikáži, což kolivěk na mně požádáš, toť všecko bez pochybenie bude naplněno tobě. A protož pospěš spěše do krajin jeruzalemských, neboť sú mi pověděli o jednom člověku, jménem Ježíšovi, příjmím Kristus, o kterémžto mnozí pravie, že mrtvé křiesí, slepé osvěcuje, malomocné uzdravuje a mnoho divóv jedno slovem činí.“

Kapitola druhá, kterak Voluzián, vypraviv sě v poselstvie, nesnadně přijel do Jeruzalema.

Tehdy povoliv Voluzián ciesařovi a pokloniv hlavy své, skloniv sě, klanieše sě ciesaři a vece: „Dobrý a šlechetný jest úmysl pána mého milostivého a šlechetného ciesaře.“ Odpovědě ciesař i vece k němu: „Voluziáne, aj toť přítomně mám člověka zde, kterýž mi jest pověděl všecky věci, a že mnozí svědčie, že on jest pravý bóh. A protož tobě pravím, jest liť bóh, móžť mi zdravie dáti; pakliť jest člověk, však zpomoci a uzdraviti bude moci mě a pomocník móž býti obci našie. A protož napomínám tě, aby k němu, což najspieš móžeš, bez dlenie rychle jel tam!“

Tehdy Voluzián jev domóv, učini zpósobenie svědectvie, točíž zpósobi duom svój podlé ustavenie starého, to jest podlé starších pořádu učiniv poručenstvie domu svému, pojev s sebú pět set rytieřóv, i sede na lodí s poctivú čeledí i plul k Jeruzalemu. Zatiem ciesař, skrúcen jsa velikú bolestí od nemoci střevné v tajné té straně, až na smrt nemáháše. A když tak Voluzián plavieše sě, přijide do Jeruzalema po roce a po třech