Kapitola osmá, kterak Kristus oznámen jest Nerovi ot apoštolóv listem Pilátovým.

Toho pak času Nero přije dóstojenstvie ciesařstvie římského. A po několiko letech přišli sú učedlníci Jezukristovi do města římského. A přibral sě také tam Šimon, v uměnie čarodějném velmi umělý, v němžto i ďábli bydléchu mnozí, kterýžto sě bohem a synem božím pravieše, a že on mezi židy byl umučen, umrtven i pohřeben a třetí den z mrtvých vstal.

A když to Nerovi ciesaři by zvěstováno o Jezukristovi, synu božiem, i všecky věci, kteréž sú sě dály o něm mezi židy, pověděno jest také jemu tehdy o Pilátovi. Kterýžto ihned poslal jest rytieře své do amerinského města i káza přivésti Piláta. A když by přiveden, rozpravi Nerovi všecky věci, kteréžto o Kristu Ježíšovi Nazaretském staly sú sě. A při tom byla sta dva učedlníky Kristova, Petr a Pavel. Neb ti zajisté apoštolé nemajíce Šimona za Krista, než za svódci, řekli sú Nerovi: „Ciesaři dobrý, chceš li věděti, které věci dály sú sě v židovstvie, přijmi listy Ponského Piláta, poslané Klaudiovi, a tehdy všecky věci poznati budeš moci.“

Tehdy Nero přijal listy i četl. A jich rada takto bieše: Ponský Pilát Klaudiovi svému zdraví! Nedávno sě přihodilo, čehož sem sám svědom, aby poznala velebnost tvá, že židé závistiví i své potomnie ukrutným sú odsúzením odsúdili. Neb když bylo zaslíbeno otcóm jich, že by jim bóh jich poslal svatého svého syna, jenž by hodně král jich slúl; a toho byl slíbil na zemi poslati skrzě pannu. Protož já, v židovské zemi když sem byl vladařem židovským, tehdy byl ten buoh, jenž sě synem božím pravil. V ta doby i ďábli jeho synem božím nazýváchu, kterýžto i sám slepé osvěcoval, malomocné očišťoval, mrtvé křiesil a zlé majíce a neduživé uzdravoval, větróm i vlnám přikazoval a po vodách mořských suchýma nohama chodil. Zajisté i mnohé jiné divné věci před lidem činieše. A když od mnohých židóv synem božím byl nazván, tehdy kniežata kněžie židovských úklady sú připravili. A jemše jeho a mluviece o něm