[9r]číslo strany rukopisupříklady i vieko blahoslavené, mlčelivé tichosti přisazujme, na usta, od oplzlého mluvení podobenstvím oust korbelíkových obřezaná, podlé rady svatého Petra. Sluší mieti k podobenství koreblíkova polití polita srdce čistým svědomím. A tak lačněti a žízněti spravedlnosti, jenž se hlubokosti žádající vlití nápoje přirovnává[n]přirovnává] přirovnati[2](?), kteréžto hlubokosti miera s miernou spravedlností mieti učí. Otvíraní pak vieka k nalévaní nápoje jest rozzevovati usta svá zdychavě na modlitbě s řkoucím: Rozzíviv usta má, přivábil sem Ducha. To jest [9v]číslo strany rukopisuonoho dobrého, jehož dává Otec prosícím sebe, majícieho v sobě nalévanému mstovému nápoji všecky dary milosti boží, vypodobněné v Skutcích apoštolských v II. kapitole, kteréžto milosti Ducha svatého mstovému nápoji podobné sú: moudrost, rada, rozum, síla, bohomyslnost, milosrdenství, milostivost, láskou nazvaná, umění činění divuov, vejklad řečí, prorokování, rozličnost jazykuov, chvála vyznávaní, milost uzdravování, rozeznání duchuov, naděje spasení, těla a krve Páně přijímaní, kněžské svěcení a potom život věčný, věčné bla[10r]číslo strany rukopisuhoslavenství, to jest vuole vrchovaté nasycení bez lačnění. Takovým hle nápojem k takovému korbelíku podobného člověka Pán se zakazuje naplniti podobenstvím milosti plné Matky své a apoštoluov, vyvolené nádoby jménem nazvaných.

Píšiť[o]Píšiť] iiſſiť toto krátce proto, že jest mi k ne teprv, ale k dávno [v]text doplněný editorem duchovním životě prospívajíciemu řeč, nemejle se, že to vše hmotné, krátké duchovně rozžiješ rozumem svým, jako mají duchovní povahu, šířejí mnohem pro Písmo řkoucí: Navrz příčinu moudrému a naspoříť [10v]číslo strany rukopisumu se moudrosti. Naspoříť mu se, řku, takto. Když přečta to krátké, domyslíš se nazpět zase, že tak jest neforemná, škodlivá nevěra pikhartská rozumnému člověku jako zavilost dřevu a že zpuosobnějšieho člověka k ohni nežli k nádobě činí. A že svět proti nebi jest slatinný, planý jako les proti zahradě rajské. Slibem pak světa odřeknutí že jest sekyře podobné, jímž ne sami se jako ani dřevo, než kněz nasazením topořiště kmotruov nás vyťal, a že ten slib vzácný nemuož zahynúti ve křtu jako ani ona