ži[5r]číslo strany rukopisuvota svého, totiž tělo, k svému a lidskému zalíbení zevnitř líčí a šperkuje zahálením, rozkoší, mytím, líčením. Erby, pasováním, ouřady a freji skuliny hanby přirození a nedostatkuov štěrbe, rozsedliny měkkým, barevným, drahým dynchuje rouchem. Suky pak netrefnosti a nevěry pikhartské, zavilou sválu[e]sválu] ſwalau s neřádnou křivolakostí mečem, soudy, mocí a svádou s sebe klestě hobluje, dovodě se k lidem podobného, a proto se zlými obyčeji nepřestává hovaduom připodobňovati aneb živočichuom. A nad to nade vše příbytku krásného, [5v]číslo strany rukopisuduostojného, hradu zamčitého neb vysokého domu a miesta zpínavě hledá, chce šanování, ctění, klanění s mnohými prozbami a omluvami jako modla pohanská. A aby se s ním jako s modlou o všecko radili, sliby člověčenství aneb poddání aby mu činili a pocty dávali. A aby ho také ve všem jako užitečného potřebovali a aby mu jako obrázku šanováním hověli. A naliť se tím mdlým, mrtvým, neužitečným a hanebným, mrzkým, podobenstvím Nabochodonozorovy modly zrušitedlným a změnitedlným tudíž mocí hněvu božího, dokazuje.

Poněvadž[f]Poněvadž] onevadž tehdy se Pánu Buohu nelíbí a poněvadž jest v ztrátu a v zkázu to dřevo, z něhož takový obrázek v oheň aneb nádoba k nečistotě bývá. Což tehdy z nás, podobných stromuom[g]stromuom] stromuov a dřieví, udělaného muož býti lepšieho a libějšieho k věčné potřebě Páně? Nevěděli bychom ovšem a zoufali bychme, by byl svatý Pavel neřekl: U velikém domu nejen sou nádoby zlaté a stříbrné, ale i dřevěné[h]dřevěné] dřewěnnee i hliněné[i]hliněné] hliněnne, prvnie ke cti, jiné k nečistotě. Očistíliť se pak kto od nečistoty, budeť nádobou ke cti posvěcenou a užitečnou Pánu, [6v]číslo strany rukopisuk všeliké potřebě Páně hotovou. To jest, jako by řekl, že ač má Pán zlatým a stříbrným nádobám anděly podobné, že proto nádoba k planému dřevu podobného člověka hřiešného, smrtedlného muož býti ke cti boží. Která pak dřevěná[j]dřevěná] dřevěnna nádoba jest ku pití poctivá? Zdali ne korbelík? Kterémužto korbelíku abychom se trefiti mohli, to má naše ustavičná práce býti v životě tomto – tímto hmotným dílem hmotného korbelíka nápodobným podepsáním krátkým:

Porostouc[k]Porostouc] orostauc k rozumu, u víře rovní a nezavilí po pikhartsku, musíme se najprv z le[7r]číslo strany rukopisusa