života svého, totiž tělo, k svému a lidskému zalíbení zevnitř líčí a šperkuje zahálením, rozkoší, mytím, líčením. Erby, pasováním, ouřady a freji skuliny hanby přirození a nedostatkuov štěrbe, rozsedliny měkkým, barevným, drahým dynchuje rouchem. Suky pak netrefnosti a nevěry pikhartské, zavilou sválu s neřádnou křivolakostí mečem, soudy, mocí a svádou s sebe klestě hobluje, dovodě se k lidem podobného, a proto se zlými obyčeji nepřestává hovaduom připodobňovati aneb živočichuom. A nad to nade vše příbytku krásného, duostojného, hradu zamčitého neb vysokého domu a miesta zpínavě hledá, chce šanování, ctění, klanění s mnohými prozbami a omluvami jako modla pohanská. A aby se s ním jako s modlou o všecko radili, sliby člověčenství aneb poddání aby mu činili a pocty dávali. A aby ho také ve všem jako užitečného potřebovali a aby mu jako obrázku šanováním hověli. A naliť se tím mdlým, mrtvým, neužitečným a hanebným, mrzkým, podobenstvím Nabochodonozorovy modly zrušitedlným a změnitedlným tudíž mocí hněvu božího, dokazuje.
Poněvadž tehdy se Pánu Buohu nelíbí a poněvadž jest v ztrátu a v zkázu to dřevo, z něhož takový obrázek v oheň aneb nádoba k nečistotě bývá. Což tehdy z nás, podobných stromuom a dřieví, udělaného muož býti lepšieho a libějšieho k věčné potřebě Páně? Nevěděli bychom ovšem a zoufali bychme, by byl svatý Pavel neřekl: U velikém domu nejen sou nádoby zlaté a stříbrné, ale i dřevěné i hliněné, prvnie ke cti, jiné k nečistotě. Očistíliť se pak kto od nečistoty, budeť nádobou ke cti posvěcenou a užitečnou Pánu, k všeliké potřebě Páně hotovou. To jest, jako by řekl, že ač má Pán zlatým a stříbrným nádobám anděly podobné, že proto nádoba k planému dřevu podobného člověka hřiešného, smrtedlného muož býti ke cti boží. Která pak dřevěná nádoba jest ku pití poctivá? Zdali ne korbelík? Kterémužto korbelíku abychom se trefiti mohli, to má naše ustavičná práce býti v životě tomto – tímto hmotným dílem hmotného korbelíka nápodobným podepsáním krátkým:
Porostouc k rozumu, u víře rovní a nezavilí po pikhartsku, musíme se najprv z lesa
