[149v]číslo strany rukopisuberánku království nebeské hledání pak to, jimiž prvotně pobízí: Hledajte království nebeského a spravedlnosti jeho. Co jest vykládaní čtení, jenž míní vo modlitbě i dí: Hledajte a najdete. To jest: modlte se aneb modlitbou hledajte království božího a spravedlnosti jeho. Kterážto modlitba jest: Otče náš, jenž si na nebesích, přiď království tvé; v kteréžto království já vás najíti i od vás nalezen býti žádám. A zatím, bude li vůle Páně, i v Praze vás opatřiti zdrávy myslím. Amen.
Rybové
Vyšpehovalť sem na placu srdce tvého, cná paní Rybová, hádku Chudoby s Buohatstvím aneb pořekování. Totiž že je chtěla Chudoba s Buohatstvím tovaryšiti, ale Buohatství odpovídá: „Pravíť Písmo, Chudobo, aby se netovaryšila mocnějšímu sebe. Žeť žádného tovarystva nemá hliněná[fc]hliněná] hlinienna poklička s hrn[150v]číslo strany rukopisucem měděným. A že má buohatý v ušklivosti chudého a že břémě na se béře, ktož s mocnějším tovaryší. A protož ty, Chudobo, tovaryš s Nouzí, s Bídou v votrhaných chalupách, a ne se mnou, neb sem já tě již přemohlo.“
Chudoba: „Takéť jest napsáno: Učiň se ochotný chudině. A protož daj [s]text doplněný editorem sebou mluviti! Však [151r]číslo strany rukopisuvěz, žeť sem tak dobrá a tak drahá a tak urozená jako ty, tak pěkná, mocná. Néberž všeho toho mám nad tě, dím smělá.“
Bohatství: „Ty se sama chválíš, chvála tvá není pravá! Ale všichni lidé, i ti chudí, nadto bohatí, tě tupí a mne chválí a po mně touží pravíc, že je i múdrost lepší s bohatstvím a příje[151v]číslo strany rukopisumnější a že sem já jako město silné muži majícímu mě.“
Chudoba: „A já sem pak podlé téhož písma nazvána silným oděncem a víš, žeť oděnec město zleze a zbéře. Tak já, Chudoba, a Nouze a Bída mnohá bohatství, mnohá zboží jsme zlezly a jako oděnec plen sme rozmetaly a utratily, jakož psáno v Přísloví: Maličko složíš ruce [152r]číslo strany rukopisua pospíš a přijdeť jako zběh nouze a jako muž oděnec žebrota.“
Buohatství: „Avšaks čistý oděnec pokličce hliněné přirovnaný, kteráž pěstí a upadnutím rozbí se od hrnce.“
Chudoba: „A protož jest tvá větší hanba, že má tak mdlá nad takovým hrncem panovati a na něm svrchu sedati! Budižť libo, žel pode mnous jako chlap pod pánem. [152v]číslo strany rukopisuA což se v tobě vaří k obědu s tvým pálením od ohně, já svrchu bez pálení tě vůně najprv se najím. Tak na chudobu dělá bohatství a říká: Vždy toto pro nedostatek chovám. A na chudé bez jich práce dělají bohatí, jakož psáno jest: Člověku hříšnému Buoh dal trápení a pečování, aby přikládal a nahromazdil, a dáno bude tomu, kterýž se
