[Ó,]text doplněný editorem co by se toho podobenství tedy pohané poleknouti měli, jenž sou kytlí tohoto světa odděleni, jehož hledají! Ó, co by se měli zastyděti židé, jenž sou v hadřích, zedravše sobě to roucho poběhlostí od Boha! Ó, co by se čas byl převléci pikhartům, jenž sou v rouše ovcí, totiž v pokrytství! Ó, jak by již bylo hodno se pro[147r]číslo strany rukopisutivníkuom krve boží ošetřiti, jenž sou v ukydaném rouhaní kacéřováním, klatbou, odporností skutečnou místo zbarvení! Ó, jak jest se nám hodno všem hříšníkům opatřiti, jenž sme ohyzdnými hříchy v zakáleném rouše! Ó, co jest potřebí nám netrpělivým se učiti trpělivosti, jenž sme v oděvu nestrojném k obloupení snazším a svadbě nebeské neslušném! Ó, by ti každý vz[147v]číslo strany rukopisulášť poslechli na se volajícího písma: První[ez]První] Prwnie onoho, vyvlecte se z skutkův temnosti a oblecte se v Pána Ježíše Krista. Druzí onoho, svlecte vetchého člověka a oblecte se v nového. Třetí ale onoho pohanského, neb se oblec v sobě podobné roucho, neb se připodobni[fa]připodobni] přibodobni rouchu. Čtvrtí ono roucho malomocenstvím zšereděné opeřte, a ať se víc nešeredí, zavřete je, totiž šetřte ho. Pátí ono opeřte [148r]číslo strany rukopisuroucho, ke dni třetímu umýte se a budete čistí. Ó, šestí, řku, aby poslechli aspoň onoho podobenství: Hester, kteráž je poslala Mardocheovi roucho, aby pytel neb plachtu svlék a oblékl se v roucho hotové, znamenávající království boží.

Toť[fb]Toť] ot jest to království boží, za jehožto kázaním apoštolé zapomínali chleba, jídla, žen, dětí, syny, řemesl, otcův, mater, přátel, dědin i vší lahody světa. To[148v]číslo strany rukopisuhoť tak krásného království pamět zamilování a nedajme žádaní, až dodnes dává v zapomenutí všeliký nedostatek i dostatek, o kterémžto království je v Pozdravení na počátku řečeno: Hledajte najprv království božího a spravedlnosti jeho a všeť vám přivrženo bude. To je, že ktož království božího a spravedlnosti jeho hlédají, což koli časného mají, to za vše potřebné mají, poněvažd Pán ten přída k [149r]číslo strany rukopisuvšem jmenuje řka: Všeť vám bude přivrženo. Nebť on ví, coť jest nám potřebí a co zbytky. To tehdy, což máme, za vše potřebné sobě býti věříme, byť pak to jiní i chudobou jmenovali. Nebť jest nám na mále dosti. Poněvadž v mále, totiž v chudobě, můžem najíti království boží, jakož jest psáno: Blahoslavení chudí duchem, neb jich jest království nebeské. Jako na chudé ovci roucho a na chudém božím