Chudoba: „Radši neb neradši, na toť přijde podlé řeči svatého Jakuba, že máš v pekle jich těla jísti, a oniť by radši s chudobú v nebi byli, byť jim bylo voliti, než s tebú v pekle.“

Buohatství: „A kto mě mého vysokého urození divného odsoudí a siedla, jemuž se svatý Pavel diví na třetím nebi, řka o vysokosti bohatství, moudrosti a umění božího? A protož žes [162v]číslo strany rukopisuse na počátku hadrunku tohoto tak urozenou býti řeklo, stydíš li se za to?“

Chudoba: „Tobě Buoh Otec splodil a rovný, nic menší Syn Otce zplodil, jehož jest se chudobě množství andělů i chudičkých pastýřuov[fh]pastýřuov] pastirzuom divilo, ačkoli chudobu měli, ale ještě této větší a divnější byla. A touť je zplodil chudobú, totiž jako je sám, se zbohatého chudého zplo[163r]číslo strany rukopisudil. Tak z bohatství a z bohatých chudé chtěl zploditi, aby tak zas k bohatému Otci mohli přijíti, řka: Aj, rozdaj všecky věci a poď po mne a budeš míti poklad v nebi. Jak nesnadně a nesnáz než velblúd skrz jehelné ucho bohatí vejdú do království[fi]království] kralostwii nebeského. A opět dí: Jediné nebudete li učiněni jako maličcí[fj]maličcí] maliczii, chudí, pokorní, nevejdete do království nebe[163v]číslo strany rukopisuského. Aniž doufaj v rod vysoký, nebeský, poněvadž Syn buoží z bohatého Otce z nebe urozen, nemohl tam zase, leč se je s chudými a s pokornými a s plačtivými, s upřímými srovnal a s chlapy nízkého, zemského rodu neurozeného, radši s nimi chtě býti, s nízce urozenými, v nebi než s ďábly v pekle v nebi vysokorozenými. Aniž jest jim co jich nebeské urození prospělo, [164r]číslo strany rukopisuaniž chudým zemské, nízké uškodí. Než Pán se s nimi nestydí v nebi seděti řka: Běž, vyzdviha z lajna chudého, aby ho posadil s knížaty lidu svého a aby stolici slávy držal. Ale jako Luciper se v kněhách Solfernových nemuož dosúditi nebeského dědictví tím, že tam rozený, když jest spadl, tak ty, Bohatství, nedosoudíš nebeského siedla, kdyžs padlo, leč s chu[164v]číslo strany rukopisudými se srovnáš, v pokoře pejchu zavrha. Pomníš li, kterak je onen hrdý bohatec liknoval se chudých, hluboce okrotl, že by již byl radši s chudým Lazarem v luonu Abrahamovu než s urozenými pány, pěti bratry, v pekle. Aniž mu jest prospělo, že je vyšel z luona Abrahamova, řka: Otče Abrahame; jako by řekl: Však sem z tvého luona, vem mě zase. Neb jest otec Abraham, poměv ho synem,