[153r]číslo strany rukopisulíbí Buohu. A tak tehdy, jako kdyby smělo pro pokličku, vyvřelo by, co je v hrnci, tak kdyby pro chudoby bázen nebylo, ty by za nic nestálo a utraceno a zavrženo by bylo dávno. A ač pak ty se mocným a silnějším nazýváš, ležma spolu v ohni, v vodě, v zemi, kdo koho přetrvá, kdo je věčnější, kto víc strvá, koho dél rez nesní a kto dél nezetlé neb kdo se dél nezmění a nepře[153v]číslo strany rukopisupadne. Zdaliž střep měděnného hrnce nepřetrvá! A protož sama sem mocnější, trvalejší, poněvažd na tobě lehám; jako pán na lavici, na níž sedá, poctivější jest. A i co je bohatých, ješto ve sta, v tisíce dějí, a již sem je opanovala, že nic nemají. Protož se mne bohatství kryje v sklepích, na hradích, na suše, daleko od vody, od vlhka i od ohně. Ale [154r]číslo strany rukopisujá všudy sem, mocná, důtklivá, scelivá vo…[21]torzovité slovo v vodě,[22]následuje: „od vlhka i od ohně“, zjevně chybný zápis, opsáno omylem podruhé v zemi, mezi zloději, dráby. A nebojím se, žádný mi neškodí, ale každý mi se jako zápasníku a víc nežli králi vyhýbá a kryje. A stydí se mne i král, jako psáno je: Kdo se chlubí v zboží, stydí se chudoby.“

Bohatství: „Nébrž mněť se vyhýbají a šanují mne, aniž mě po ulicech [154v]číslo strany rukopisupomítají, nébrž kdož tě, chudobo, mají! Těm, kdož mě mají, vyhýbají se a čepičky snímají a hlav poklánějí i kolena shýbají a penězóm sou poslušny všecky věci.“

Chudoba: „Toť není div, aniž v tom tvé duostojenství záleží a moc. Jediné leč hnoje kuoš! A s koňmi těžký[fd]těžký] tieżſſky vůz jest lepší nežli člověk pěší, jenž mi se vyhejbá. An se i lajnu[fe]lajnu] lajnm mrskému, kto se o ně ne[155r]číslo strany rukopisuchtí zmazati, poctiví lidé vyhejbají, tak moji chudí tebe se liknují.“

Bohatství: „Toť jest již s outržkou k svádě blízké, lajnu[ff]lajnu] lajnm mě a hnoje koši přirovnati, kteréž páni jedí a pijí a ve mně se kochají! Aby za peníz mě v blátě na zemi našli, mne otrou a propijí mě i z lajn vyňatej.“

Chudoba: „Jeden měšťan římský, Pavel, dal jest to jméno řka: [155v]číslo strany rukopisuVšecko zboží za lajno sem početl. Neb skoupí tě mnozí v prévetích kryjí hluboko, a když tě snědí a utratí, tehdy se jim v lejno změníš v břiše a v mol se a v řež obrátíš jim, málo jich zahřeje.“

Bohatství: „A proč mne tvoji chudí, probuoh, žebří a beze mne živi býti nemohou? Ty si vražedlnice, ještos mnoho zmořila hladem,