faldovnějším a v řásnějším. Jiní v švábském, jiní v vocasatém, jiní v užším, jiní v prostranějším, jiní v celém, jiní v otevřeném, zprořezovaném podlé svědectví svatého Pavla, jehož sou nohám kamenovníci svatého Štěpána roucha svá svěřili, jehožto očima Pán Ježíš jest rozličnosti oděvu nebeského svěřil, o němž praví, že v království nebeském rozdílni budem v slávě, v jasnosti podobenstvím mnohotvářných hvězd, když smrtedlnost svlečena bude a oblečena nesmrtedlnost. Než někteří se pak praj hned ani promění z smrtedlnosti hadrův podlé vypodobnění na onom, jenž jest neměl roucha svadebního, totiž tak na skrz těmi svrchu pravenými nástroji zdělaného, jako svadební roucho bývá barvené, hladké, křtaltovné a na místo, jako říkají, nazchvál strojné a hotové, nebť se mu nepřimlúvá pro nahotu a pro nejmění lecjakéhos roucha, než znamenitě pro samého svadebního roucha nedostatek obviněn jest. Amen.

[Ó,]text doplněný editorem co by se toho podobenství tedy pohané poleknouti měli, jenž sou kytlí tohoto světa odděleni, jehož hledají! Ó, co by se měli zastyděti židé, jenž sou v hadřích, zedravše sobě to roucho poběhlostí od Boha! Ó, co by se čas byl převléci pikhartům, jenž sou v rouše ovcí, totiž v pokrytství! Ó, jak by již bylo hodno se protivníkuom krve boží ošetřiti, jenž sou v ukydaném rouhaní kacéřováním, klatbou, odporností skutečnou místo zbarvení! Ó, jak jest se nám hodno všem hříšníkům opatřiti, jenž sme ohyzdnými hříchy v zakáleném rouše! Ó, co jest potřebí nám netrpělivým se učiti trpělivosti, jenž sme v oděvu nestrojném k obloupení snazším a svadbě nebeské neslušném! Ó, by ti každý vzlášť poslechli na se volajícího písma: První onoho, vyvlecte se z skutkův temnosti a oblecte se v Pána Ježíše Krista. Druzí onoho, svlecte vetchého člověka a oblecte se v nového. Třetí ale onoho pohanského, neb se oblec v sobě podobné roucho, neb se připodobni rouchu. Čtvrtí ono roucho malomocenstvím zšereděné opeřte, a ať se víc nešeredí, zavřete je, totiž šetřte ho. Pátí ono opeřte roucho, ke dni třetímu umýte se a budete čistí. Ó, šestí, řku, aby poslechli aspoň onoho podobenství: Hester, kteráž je poslala Mardocheovi roucho, aby pytel neb plachtu svlék a oblékl se v roucho hotové, znamenávající království boží.

Toť jest to království boží, za jehožto kázaním apoštolé zapomínali chleba, jídla, žen, dětí, syny, řemesl, otcův, mater, přátel, dědin i vší lahody světa. Tohoť