pomítají, nébrž kdož tě, chudobo, mají! Těm, kdož mě mají, vyhýbají se a čepičky snímají a hlav poklánějí i kolena shýbají a penězóm sou poslušny všecky věci.“
Chudoba: „Toť není div, aniž v tom tvé duostojenství záleží a moc. Jediné leč hnoje kuoš! A s koňmi těžký vůz jest lepší nežli člověk pěší, jenž mi se vyhejbá. An se i lajnu mrskému, kto se o ně nechtí zmazati, poctiví lidé vyhejbají, tak moji chudí tebe se liknují.“
Bohatství: „Toť jest již s outržkou k svádě blízké, lajnu mě a hnoje koši přirovnati, kteréž páni jedí a pijí a ve mně se kochají! Aby za peníz mě v blátě na zemi našli, mne otrou a propijí mě i z lajn vyňatej.“
Chudoba: „Jeden měšťan římský, Pavel, dal jest to jméno řka: Všecko zboží za lajno sem početl. Neb skoupí tě mnozí v prévetích kryjí hluboko, a když tě snědí a utratí, tehdy se jim v lejno změníš v břiše a v mol se a v řež obrátíš jim, málo jich zahřeje.“
Bohatství: „A proč mne tvoji chudí, probuoh, žebří a beze mne živi býti nemohou? Ty si vražedlnice, ještos mnoho zmořila hladem, a mnozí jsou, praví Písmo, pro tě shřešili. Ale mneť svatý Pavel manně, sladce, hojně s nebe spadlé, přirovnává. A jinde mne opět Písmo chválí, a tě zlořečí řka: Dobrořečené zboží, při jehož svědomí hříchu není, ale zlořečená chudoba v oustech nemilostivého.“
Chudoba: „Jakejžto div, že mě nemilostiví zlořečí a tě chválí! Však ne ten, kohož lidé, ale ten, koho Pán chválí, ten chvalitebný jest. A koho zlořečí, zlořečený jest, řka: Běda vám, buohatí neb sbohacení, jich jest peklo. A opět: Blahoslavení chudí, neb jich království nebeské. A protož veď je svatý Pavel manně přirovnává, že si spadlo dobré s nebe, ale zde zčervivíš a jedné leč s chudými spolčiti budeš je krmě. Jich jest království nebeské, tobě je nelze zase do nebe jako i manně. Ale mnozí pro tu hodovníci a tě hledajíc jako pro mannu zahynú, jenž tě i v neděli zbírají, i v svátky dobývají. A tudíž jim jako manna zuošklivíš a po chudobě a nouzi, skrze robotný Egypt znamenanou, túžiti budou řkúc: Ó, bychom byli v chudobě radši česnek, cibuli, maso, kyselo jedli než z bohatsvím sladké zvěřiny a krmě lahodné, pro něž