provievaném a nevzavřitém. A ráno proti slunečnému východu vokna otevříti, aby slunce do pokoje vešlo a povětří v něm vyčistilo. Polednieho větru střež se a na poledne voken neotvieraj. Večer vždy vokna k puol noci otvieraj, ať vietr puolnoční tvé obydlí provievá, neb ten vietr jest najzdravější a svým provievaním nakaženie zahání. Potom východní vietr a po něm západní, polední najhorší, neb jest příčina mornieho kazu. Protož dobré životné jest v povětří svobodném časem i provievaném větry puolnočními, bydliti vzdálen jsa od miest nakažených, vodnatých, bahnitých, jezerních, močidlných, rybničných i všelikých vod stojatých, z nichžto ustavičně páchnú parnosti smrduté povietřie porušujiecé, příčinou jsúce lidem mnohých i smrtedlných nemocí, i ti také, starými rybníky hýbiece, je rozšiřujiece, jiné vzdělávají, sou záhubce mnohých lidí. A tak hornatá miesta, jenž k pulnoční straně visí, sou najzdravější bydlení.
Též duom, v němž bydlíš, ať jest od krchovuov vzdálen, od kutlofuov, masných krámuov, smradařuov, kožešníkuov, mydlářuov, ješto posvěty smrduté propúštějí, od smradu rybničieho, lnuov, konopie, příkopních vod, pomyjí, zelnieho i tun zelních, hnojuov, zvláště svinských, maštalí, stáje i všelikých mrch, psuov umrlých i živých, koček, krav zmrlých a těm věcem podobné.
Povětřie svého příbytku tiemto všelikého času mornieho muožeš opravovati: vařiti v uoctě pelyněk a ruoži, tím kropiti. Anebo vzíti vocet s ruožovú vodou smiešený, v tom květ muškátový vařiti a pokoj pokropiti. Opět vzieti vína vonného jako muškatele anebo malvazí a přiliti k němu vody rojovníkové a ruožové, tím polévati. Vařiti kuory pomorančové v uoctě a kropiti, dobré jest, také vodou ruožovou s kafrem v horku. Též koriandr a hřebíčky anebo bobek, vařiti u víně s uoctem smiešeném, kropiti jest užitečné. V komoře těchto vonných bylin i do luože nastlati: pelyňku, rmenu