V pokrmiech kterak má se chovati

Dobrý a zdravý pokrm mierného přirozenie, krev zdravú, životu příhodnú činí a život od nemoci zachovává. Ale zlý pokrm, z střédmého složenie vyšlý, jakožto k vyvýšené horkosti nebo studenosti anebo k přielišné mokrosti i suchosti, někdy zkažený i v své podstatě porušený, netoliko zlú krev i porušenú plodí, ale také i život kazí a dnuov ujímá.

Protož chléb ať jest z zrna čistého, nepokaženého, nestuchlého, ani smradu od země majícieho, nemolovatého, muškami vyjedeného, bez myších hoven dělán i v dieži čisté, nesmrduté ani splesnivělé, vodú neporušenou, ale studničnú čerstvého pramene musí zakvašen býti, na miestě nešpinavém ani v nádobě neprzněné valen býti. A dřívím suchým hornatým, dubovým neb jalovcovým, habrovým, bukovým, borovým a tak jiným, neshnilým ani zasáklým, péci se má. A bielý chléb jest najlepší z čisté mouky, z pšenice jadrné, z země dobré. Jiného chleba nevypeklého, černého s smetmi i s hovny myšími, též líhancuov, mazancuov, koblihuov střež se i zelníkuov, vdolkuov, buchet. Maso hovad na horách pasených daleko jest lepšie, křehčejší, nežli doma krmených volkuov, jalovic, skopcuov. Ale voluov, starých býkuov, kravského, prasecieho, husího, kačičieho i všech ptákuov vodnatých varuj se. Jelení maso od porušenie zachovává, též srnie i zaječie. A to aby nové bylo. Shnilého, dvorského, z láku tunného nepožívaj. Pečité v mor vínem anebo octem polité užitečnější pravie se býti. Velmi zdravitedlná věc jíchy zaocťovati anebo v ostré jíše dělati s uoctem vhod, zvláště v létě. Přieliš mnoho jeho požívati anebo aby velmi v ostré kyselosti byl, nenie požitečné, nebo přirozenie zemdlévá i urážie vnitř a mrtvie moci přirozené. Žaludek údy dýchanie svú studeností proměňuje jich zpuosob vlastní a kašel zbuzuje. Kuřata v létě s agrestem anebo s limouny strojená