počištěním, ač jsou-li zažité, mají z těla vyvedeny býti, a to ne pojednú, násilně, ale s opětováním lékařstvie obměkčujícieho. Jináče ktož dělá, moci i síly přirozené v sobě zemdlévaje ujímá a nakažení jedovatému cestu otvierá, aby se spěšnějí porušil, nebo ve krvi jest život. Ktož jie bezpotřebně ujímá, životních duchóv se zbavuje, jimižto přirozenie v síle trvá. Též všecky přirozené vlhkosti v těle zpravují se a bez potřebné a škodlivé pomoci někdy lékařství vyhánějí se, i kto má púštěti krev, o to raditi se s smyslnými potřebie jest.
Kterakým lékařstvím opatrovati se před nakažením slušelo by
A že lidé v těchto krajinách pokrmuov za jedním jiedlem mnohých i rozličného přirozenie požívají, i též vlhkosti smiešené v jich těle odtud splozují se, a tak řiedko nemoc nalézá se z jedné samé vlhkosti než viece z smiešených. Protož sirup najviece pro chudé, jenž krev čistí a zachovává od porušenie, též, vlhkosti zažívaje, k vyhnání strojí. K tomu i pilule, jimižto se zažité ty zlé vlhkosti vyhánějí, aby porušením svým hliz i jiných zlých vředuov nezplodily, takto vypisují se: rútku polní, borák, volový jazyk, kavias, vršky planého chmele, kokotici, čakanku, rojovník, štěrbák, jelení jazyk, menší chlapinu, anýzu, vlaského kopru, švestek pečených hrst, hrozenkuov vyčištěných od jader a stopek hrst. Toho všeho vzieti tak, co by jednak puol hrnka bylo, naliti na ně vody čisté a nechati tak státi za některú hodinu. Vařiti při uhlí nesmrdutém tak dlouho, až by třetina uvřela. A když by dovieralo, vložiti květu volového jazyka, borákového, ruože brunátné poupat, květu divizňového, povaře málo, i odstaviti. Slíti do jiné nádoby a toho, v šatku zavieže, i protluka vložiti skořici, květ muškátový, sandal červený, maličko šafránu, vocta vinného truochu přiliti. A napiti se ráno před sluncem teplého. Druhé na hodinu před obědem. A vo nešpořiech třetie, cukrem osladčovati muožeš. Pilulí ale v apatece kázati