takovým nakažením vlhkosti srdečné k zevření přivodie i duchové životní ku pomoci srdce s horkostí přirozenú rychle zbiehají se a, zemdleni jsúce, i bývají potlačeni. A odtud nemocnému úzkost, horkost vnitřnie, nesdnadnost dýchanie s smradem, mnohá mdloba, hlavy bolest přichází. Některým zajisté od náramného nakaženie a srdce jedovatinami obklíčeného bez zevření krve jeho náhle umierati přiházie se. Tu tepruv při některých hlízy, neštovice neb miesta ssinalá na těle ukazují se. Ta zimnice mornie ze všech vlhkostí srdečných plodí se. A že krve při srdci jest najvíce, povětřiem jedovatým porušila-li by se, pouštěnie krve v takovéž potřebě jest velmi užitečné. Krve změněnie od jedovatosti povětří nebylo-li by, ale jiných vlhkostí zkaženie, tehdy v tom viece slouží počištěnie. Zajisté ktož v nepotřebě pouštie, mnoho škodlivého zlého na se, totižto zemdlenie moci i všeho přirozenie a rozmnoženie jedovatosti, i rychlejší usmrcenie uvodí. A tak, jakožto řiedko sama vlhkost jedna od takovéhož povětřie nakaženého při srdci nalézá se, ale vždy smiešena se krví anebo s jinými vlhkostmi, se krví byla-li by, tehdy pouštěnie mnoho muož, nenie-li se krví v žilách, tehdy ne pouštěnie, ale počištěnie těch vlhkostí viece prospívá.

K nakažení mornímu tyto čtyry věci zbiehají se

Najprvé povětří smiešené s porušeninami parnostmi vyšlých z země aneb z vod pokažených. Také z náchylností těl nebeských, podlé jich spolu sjitie v domu života. Někdy i zatměnie, z nichžto dolejší živlové k nakažení přicházejí. A mor veliký na lidi přivodie. Druhé plnost krve nečisté anebo nepřirozených vlhkosti v srdečných žilách shromážděnie, hotovost majících nakaženie zlého povětřie přijieti. Třetie, takového mornieho povětří srdce dotčenie. Čtvrté, trvalivé jeho za některú chvíli srdce přidrženie. Příčiny tyto když se nalézají, škodlivé nakaženie mornie jednají.