pře[47v]číslo strany rukopisubývati a na tvář Boha svého patřiti. Nebáti se již žádného strachu smrti. Ale u věčné nesmrtedlnosti se veseliti. Toť jest zajisté to město Boha našeho, Jeruzalém blahoslavený. Ó, město nade všecka města, v kterémž jest taková radost a utěšenie spravedlivých, o niež die Isaiáš: Veselte se s Jeruzalémem a radujte se v něm všickni, kteříž milujete jej! Radostí se radujte s ním, všickni, ješto ste kvielili nad ním, abyšte se radovali a naplnila se od prsí utěšenie jejieho. A abyšte dojili a rozkoším se rozmáhali od veliké slávy jeho. O té nesmierné slávě die svatý Augustýn: Ó, jaké to bude štěstie, kde nic zlého nebude, nic se dobrého neskryje! Tu všickni v chválách Boha svého budú, kterýž bude všecko ve všech. A Isaiáš die: Oko nevidělo, Bože, jediné tebe, co si připravil čekajícím sebe, aby své věrné daroval velikým utěšením věčně trvajícím. A jinde opět die: A přijdú na Sión s chválú a veselé věčné na chválu jich. A protož jest pověděl David: Znal jest Pán dny nepoškvrněných a dědictvie jich na věky bude. A svatý Tomáš řekl: Veliký si, pane, na věky a na věky věkóm královstvie tvé. A svatý Augustýn: Odpočinem a uzříme, milovati budem a chváliti budem. Aj, co bude na konci bez konce! Nebo který náš bude jiný konec! Jedno přijíti do královstvie, jemuž nebude konec. Zajisté, pane, královstvie tvé, královstvie všech věkóv a panstvie tvé ve všelikém národu a národu. Ještě o tom Tobiáš pověděl: Požehnaný