První – vyjitie duše mé z těla. Druhé – když se bude mieti okázati před Bohem. Třetie – kdyžbudu čekati poslednie výpovědi súdu Božieho. Ak, kterak mnozí z svatých pro výpovědi nejistotu toho súdu velice se báli a hodně. Neb sám Pán pověděl: Mnozí mi dějí v ten den: Pane, však ve jméno tvé prorokovali sem a diábly vymietali a mnohé divy činili. A tehdyť já diem jim řka: Odstupte ode mne, nikdy sem neznal vás! Protož poněvadž proroci a diábluov vymietači, a divuov ve jméno Božie činitelé budú zahnáni, i ktož bude moci býti jist a bezpečen? I svatě zde živ sa, aby přitom súdu neměl strachu s bázní zajisté žádný, nebo nenie bez hřiechu zde na světě ani malé děťátko dne jednoho. Nebo die Izaiáš: Všecky naše spravedlnosti jsú jako rúcho krvotočné ženy nečisté před Bohem. Protož hodně se báti máme se všemi svými skutky, by se pak zdáli velmi dobře spravedliví. Jakož jest Job řiekal: Styděl sem já se za všecky své skutky. A svatý Pavel k Korintóm: Nic do sebe neviem, a však v tom nejsem spravedliv učiněn. A Eklesiastes die vo odpuštění hřiechuov: Nechtěj býti bez strachu. Protož svatý Řehoř die: Spravedliví lidé, což koli činie, všeho se strašie, pamatujíce, kterak před hrozným Súdci stanú. Já pak najbiednější člověk, co diem, co učiniem, nemaje nic dobrého, co bych přinesl před toho súdci. Druhé pro té výpovědi tvrdé, plačtivé a téměř nesnesitedlné vyřčenie, když die: Odstupte!