Poslednie věc, kteráž činí súd poslední strašlivý, jestiť hrozné výpovědi očekávanie. kteráž tehdy od Súdce spravedlivého ukrutně bude vypověděna. A ta výpověd jest hrozná zvláště pro trojí věc. Najprvé pro nejistotu její, neb žádný toho nezvie, kterak má býti, až se stane. Jakož Eklesiastes die: Jsú spravedliví i múdří a skutkové jich v rukú Božích. A však člověk nevie, jestli milosti Božie hoden, čili nenávisti. Ale všecky věci k budúciemu času nejisté se zachovávají. Jakož se čte v Životech svatých: Že jeden opat maje umřieti tři dni ležal jest, ničímž nehna a oči otevřené maje, tehdy jeho bratřie řkúce: Otče, kde si? I odpověděl: Před Súdcem všech lidí stojím. I řekli bratřie: A ty se bojíš? Který řekl: Vší silú, kterúž sem mohl přikázanie Božieho ostříhal sem. Ale sem člověk, neviem, jsú li skutkové moji vzácní před Bohem. Nebo jináč sú súdové Boží, jináč lidští. A protož se bojím, aniž jist sem, leč přijdu před Boha. Nebo die svatý Řehoř: Častokrát spravedlnost naše před Bohem nespravedlnost jest a smrdí často, a nám se zdá stkvúcí a vonná. Konec její vede k zahynutí. A že jest tento svrchu dotčený opat dobrý v srdci rozjímal tyto věci, byv pilen přikázaní Božích ostříhati, a však se súdu Božieho velmi bál. Také se čte v týchž knihách, že jeden starý dobrý člověk řekl: Tří věcí velmi se bojím