mluviv Pán k Mojžiešovi a Áronovi, vece: Nu16,21 Otdělte se z prostředka shromážděnie tohoto, ať je rychle zatratím. Nu16,22 Kteřížto padešta nicí na tvář i řekla sta: Přesilný bože duchóv všelikého těla, zdali když jeden shřeší, proti všem hněv tvój rozlítí se? Nu16,23 I vece Pán k Mojžiešovi: Nu16,24 Přikaž všemu lidu, ať by se oddělil od stanóv Chore a Datanových i Abironových. Nu16,25 I vstal jest Mojžieš a odšel jest k Datanovi a k Abironovi. A když za ním jdiechu starší, Nu16,26 řekl jest k zástupu: Otejděte od stanóv lidí nemilostivých a neroďte se dotýkati, které věci k ním příslušejí, abyšte se neuvalili v hřiechy jích. Nu16,27 A když otjidechu od stanóv jích v ókol, Datan a Abiron vyšedše stáchu u vjití stanóv svých s ženami i s syny a se vším množstvím. Nu16,28 I vece Mojžieš: V tom zviete, že Pán poslal mě jest, abych činil všecky věci, kteréž vidíte, a ne z vlastnieho srdce ty věci sem vynesl. Nu16,29 Jestliže obyčejnú lidskú smrtí zahynú a navštieví je rána, kterúž i jiní navštieveni býti obykli sú, neposlal mne jest hospodin. Nu16,30 Pakli by novú věc učinil hospodin, aby otevrúc země ústa svá požřela je i všecky věci, kteréž k ním příslušejí, a sstúpili by živi jsúce do pekla, zviete, že by se porúhali Pánu. Nu16,31 Tehdy ihned jakž jest přestal mluviti, roztrhla se jest země pod nohami jích Nu16,32 a otevřevši ústa svá, pohltila jest je s stany jích i se vším nábytkem jích, Nu16,33 i sstúpili sú živi do pekla, zakryti jsúc zemí, a zhynuli sú z prostředka množstvie. Nu16,34 Tehdy vešken Izrahel, jenž stáše v ókol, uteče od křiku zahynujících řka: Aby snad i nás země nepohltila. Nu16,35 Ale i oheň vyšed od hospodina, zabil jest dvě stě a padesát mužóv, kteříž obětováchu zápal. Nu16,36 I mluvil jest Pán k Mojžiešovi řka: Nu16,37 Přikaž Eleazarovi, synu Árona kněze, ať by vzal kadidlnice, kteréž ležie na zápalu, a oheň sem i tam rozespe, neb posvěceny jsú Nu16,38 v smrtech hřiešných a ať je obrátí v plechy a přitepe k óltáři, protože by obětován byl v nich zápal hospodinu a posvěceny sú, aby patřili na ně pro znamenie a pro pamět synové izrahelští. Nu16,39 Tehdy vzal jest Eleazar kněz kadidlnice měděné, v nichžto sú obětovali tí, kteréž jest zápal sehltil, a obrátil jest je v plechy, přibiv k óltáři, Nu16,40 aby měli synové izrahelští potom, kterými věcmi by se napomínali, aby nižádný nepřistupoval cizí a ješto nenie z semene Áronova, k óbětování zápalu hospodinu, aby neutrpěl, jakož trpěl jest Chore i všecko shromážděnie jeho. A když mluvieše Pán k Mojžiešovi, Nu16,41 reptalo jest všecko množstvie synóv izrahelských druhého dne proti Mojžiešovi a Áronovi řka: Vy ste zbili lid Páně. Nu16,42 A když vzcházieše svár a rozbroj rostieše, Nu16,43 Mojžieš a Áron utečešta do stánku zaslíbenie. Do kteréhož když vjidešta, přikryl jest oblak stánek i ukázala se jest sláva Páně. Nu16,44 I řekl jest Pán k Mojžiešovi a Áronovi: Nu16,45 Otejděta z prostředka množstvie tohoto, také nynie shladím je. A když sta ležela na zemi, Nu16,46 řekl jest Mojžieš k Áronovi: Vezmi kadidlnici a nabeř ohně s óltáře, pustiž zápal svrchu, běžiž brzo k lidu, aby prosil za ně, neb již vyšel jest hněv od hospodina a rána se jest rozlítila. Nu16,47 To když učini Áron a běžal jest do prostředka množstvie, kteréž již hubieše zápal, obětoval jest vonné věci, Nu16,48 a stoje mezi mrtvými i živými za lid jest prosil a rána přestala jest. Nu16,49 A byli sú, kteříž sú zbiti, XIIIIte tisícóv lidí a sedm set kromě těch, kteříž sú zahynuli v sváru Chore. Nu16,50 I navrátil se jest Áron k Mojžiešovi ke dveřóm stánku zaslíbenie, když jest přestala záhuba.
XVII
Nu17,1 I mluvil jest hospodin k Mojžiešovi řka: Nu17,2 Mluv k synóm izrahelským a vezmi od ních metly všecky po pokoleních jích ode všech kniežat pokolení metl XIIt a jednoho každého jméno napíšeš na metle jeho. Nu17,3 Ale jméno Áronovo bude v pokolení Levi a jedna metla všecky jích čeledi sdržovati bude. Nu17,4 I položíš je v stánku zaslíbenie před svědectvím, kdežto mluviti budu k tobě. Nu17,5 Kteréhož z ních vyvolím, zplodí metla jeho a odvrátím od sebe žaloby synóv izrahelských, jímižto proti vám repcí. Nu17,6 I mluvil jest Mojžieš k synóm izrahelským i dali sú jemu všecka kniežata metly po všech pokoleních, a byly sú metl XIIt krom metly Áronovy. Nu17,7 Kteréž když vzloži Mojžieš před hospodinem do stánku svědectvie, Nu17,8 druhého dne vrátiv se nalezl jest, ana vzplodila metla Áronova v domu Levi, nadýmajíce se pupenci, vydali biechu kvietie, kteréžto listie rozšířivše v mandly zpósobeny sú. Nu17,9 Tehdy vynesl jest Mojžieš všecky metly od obličeje Páně ke všem synóm izrahelským i viděli sú a vzeli všickni metly své. Nu17,10 I řekl jest Pán k Mojžiešovi: Vnes metlu Áronovu do stánku svědectvie, aby byla schována tu na znamenie reptavých synóv izrahelských,
