tvého i dám jím, aby snesli s tebú břiemě lidu, aby ty sám nebyl obtiežen. Nu11,18 Lidu také dieš: Posvěťte se, zajtra budete jiesti maso, neb já slyšel sem vás řkúce: Kto nám dá pokrmy masa? Dobře nám bieše v Éjiptě. Aby dal vám Pán maso, abyšte jedli Nu11,19 ne jednoho dne ani dvú nebo pěti nebo deseti ani dvadceti zajisté, Nu11,20 ale až do měsiece dnóv, donidž by nevyšlo skrze chřiepie váše a neobrátilo se v óšklivost, protože ste zahnali Pána, jenž v prostředce vás jest, a plakali ste před ním řkúce: Proč sme vyšli z Éjipta? Nu11,21 I vece Mojžieš k hospodinu: Šest set tisícóv pěšieho toho lidu sú, a ty dieš: Dám jím jiesti maso měsiece celého? Nu11,22 Zdali ovec a volóv množstvie zbito bude, aby mohlo stačiti ku pokrmu? Nebo všecky ryby mořské v hromadu budú shromážděny, aby je nasytily? Nu11,23 Jemužto odpovědě hospodin: Zdali ruka Páně nesilna jest? Již nynie uzříš, bude li má řeč skutkem naplněna. Nu11,24 Tehdy přišel jest Mojžieš a vypravil jest lidu slova Páně, shromáždiv LXXt mužóv z starších izrahelských, jímžto státi přikáza u stánku. Nu11,25 I sstúpil jest Pán skrze oblak a mluvil jest k němu, otjímaje z duchu, kterýž bieše v Mojžiešovi, a dávaje LXXti mužóm. A když jest odpočinul na nich duch, prorokovali sú aniž viece přestali sú. Nu11,26 A zóstala biešta v staniech dva muže, z níchžto jeden slovieše Heldad a druhý Medad, na nichžto odpočinul jest duch, neb i ona biešta popsána a nebiešta vyšla do stánku. Nu11,27 A když prorokovášta v staniech, běžav slúha i zvěstoval jest Mojžiešovi řka: Heldad a Medad prorokují v staniech. Nu11,28 Ihned Jozue, syn Nunóv, slúha Mojžiešóv a zvolený z mnohých, vece: Pane mój Mojžieši, zabraň jím. Nu11,29 A on vece: Co závidíš pro mě? Kto dá, aby vešken lid prorokoval a dal jím Pán ducha svého? Nu11,30 I vrátil se jest Mojžieš a větčí rodem Izrahele do stanóv. Nu11,31 A vietr vyšed od hospodina, polapiv přes moře řeřábky přinesl a pustil jest do stanóv cestú, což jednoho dne ujíti móže, se všie strany stanóv v ókol i létáchu u povětří dvú loktóv zvýš nad zemí, Nu11,32 Tehdy vstav lid, celý deň ten a noc i druhý deň sebral jest řeřábkóv množstvie, kto málo deset měr. I zsušili sú je vókol stanóv. Nu11,33 Ještě maso bieše v zubiech jích aniž zhynul bieše takový pokrm a aj prchlivost Páně zbudila se jest na lid a bil jest je ranú velikú přieliš. Nu11,34 I nazváno jest miesto to Hrobové žádosti, neb tu pohřebli sú lid, kterýž požádal byl masa. A vyšedše z Hrobóv žádosti, přišli sú do Aserot i ostachu tu.
Kapitola XII.
Nu12,1 I mluvila jest Maria a Áron proti Mojžiešovi pro ženu jeho múřenínku Nu12,2 a řekli sú: Zdali skrze samého Mojžieše mluvil jest hospodin, však i nám též jest mluvil. To když uslyše Pán, rozhněval se jest velmě, Nu12,3 neb bieše Mojžieš muž najtišejší nade všecky lidi, kteříž přebýváchu na zemi. Nu12,4 Ihned mluvil jest k němu a k Áronovi i k Mariji: Vyjděte vy třie toliko k stánku zaslíbenie. A když biechu vyšli, Nu12,5 sstúpil jest hospodin v slúpě oblakovém i stál jest u vjití stánkovém, volaje Árona a Mariji. Jenž když jidechu, Nu12,6 řekl jest k ním: Slyšte řeči mé: Byl li by kto mezi vámi prorok Páně, u vidění ukáži se jemu nebo skrze sen mluviti budu k němu. Nu12,7 Ale ne takový jako slúha mój Mojžieš, jenž ve všem domu mém najvěrnější jest? Nu12,8 Neb ústy k ústóm mluvím jemu a zjevně, ne skrze pověsti ani podobenstvie hospodina vidí. Pročež tehdy nebáli ste se utrhati sluze mému Mojžiešovi? Nu12,9 A rozhněvav se proti ním, odšel jest, Nu12,10 oblak také odjíde, kterýž bieše nad stánkem. A aj Maria ukázala se jest bělejíc se malomocenstvím jako snieh. A když vzhlede na ní Áron a vidě jí oblitu malomocenstvím, Nu12,11 vece k Mojžiešovi: Prosím, pane mój, aby nevzkládal nám toho hřiecha, který sme bláznivě učinili, Nu12,12 ať by nebyla tato jako mrtva a jako nedochódče, ješto se zamietá z materníka mateře své: Aj již polovice těla jejie sleptána jest malomocenstvím. Nu12,13 I volal jest Mojžieš k hospodinu řka: Pane bože, prosím, uzdrav jí, Nu12,14 Jemužto odpovědě hospodin: By otec její plinul v tvář její, však měla by aspoň za sedm dní hanbú oblita býti. Otdělena buď za sedm dní z stanóv a potom odvolána bude. Nu12,15 A tak vylúčena jest Maria z stanóv za sedm dní a lid se jest nehnul z miesta toho, donidž za se nenie navrácena Maria.
XIII.
Nu13,1 A šel jest lid z Asserot rozbiv stany na púšti Faran. Nu13,2 Tu mluvil jest hospodin k Mojžiešovi řka: Nu13,3 Pošli muže, kteříž by spatřili zemi kanaanskú, kterúž dáti mám synóm izrahelským, každé ze všech pokolení z kniežat. Nu13,4 Učinil jest Mojžieš, jakož Pán byl přikázal, s púště Faran poslav kniežata muže, jíchžto jsú tato jména: Nu13,5 z pokolenie Ruben Semmua, syna Zachurova, Nu13,6 z pokolenie Simeonova Safat, syna
