k Mojžiešovi řka: Nu15,17 Mluv synóm izrahelským a dieš k ním: Nu15,18 Když přijdete do země, kterúž dám vám, Nu15,19 a budete jiesti z chlebóv krajiny té, otdělíte prvotiny hospodinu Nu15,20 z pokrmóv vaších. Jakož z humen prvotiny otdělíte, Nu15,21 tak i z vařenie dáte prvotiny hospodinu. Nu15,22 Pakli skrze nevědomie pominuli byšte cožkoli těch věcí, kteréž mluvil jest hospodin k Mojžiešovi Nu15,23 a přikázal jest skrze něho k vám ote dne, kteréhož jest počal přikazovati, i potom Nu15,24 a zapomnělo by činiti množstvie, obětovati bude telce z stáda zápalnú obět u vóni přechutnú hospodinu a obět jeho i mokré oběti, jakož obyčejové posvátní žádají, a kozla za hřiech Nu15,25 i bude prositi kněz za všecko množstvie synóv izrahelských a bude jím odpuštěno, neb sú ne z své vóle shřešili. Avšak obětujíce zápal hospodinu za se a za hřiech i za blud svój Nu15,26 i bude odpuštěno všie obci synóv izrahelských i příchozím, kteříž pohostinu sú mezi ními, neb vina jest všeho lidu skrze nevědomie. Nu15,27 Pakli by duše jedna nevědúci shřešila, obětovati bude kozu roční za hřiech svój Nu15,28 i bude prositi za ní kněz, že jest nevědúci shřešila před hospodinem, a uprosí jie milost a odpuštěno bude jie. Nu15,29 Tak tu rodilým jako příchozím jeden zákon bude všech, kteříž by shřešili nevědúce. Nu15,30 Ale duše, kteráž skrze pýchu něco by učinila leč buď měštěnín ten, leč host, že jest proti Pánu odporen byl, zhyne z lidu svého, Nu15,31 neb slovem Páně pohrdal a přikázanie jeho zrušil. Proto shlazen bude a ponese nepravost svú. Nu15,32 I stalo se jest, když biechu synové izrahelští na púšti a nalezli biechu člověka, an sbierá drva v deň sobotní, Nu15,33 podali sú jeho Mojžiešovi a Áronovi i všemu množství, Nu15,34 jenž zavřechu ho v žaláři nevědúce, co by nad ním měli učiniti. Nu15,35 I řekl jest Pán k Mojžiešovi: Smrtí umři člověk ten, obřiť jej kamením Nu15,36 i umřel jest, jakož přikázal bieše hospodin. Nu15,37 Řekl jest také hospodin k Mojžiešovi: Nu15,38 Mluv synóm izrahelským a dieš k ním, ať učinie sobě podolky na úhlech plášťových, položiece na nich šnóry modré, Nu15,39 kteréž když by viděli, ať se rozpomínají na všecka přikázanie Páně a ať by nenásledovali myšlení svých a očí skrze rozličné věci smilniece, Nu15,40 ale viece pamatujíc přikázanie Páně činili je a byli svatí bohu svému. Nu15,41 Já pán bóh váš, jenž sem vás vyvedl z země ejiptské, abych byl váš buoh.
Kapitola XVI.
Nu16,1 A aj Chore, syn Isaar, syna Kaatova, syna Levi, a Datan a Abiron, synové Eliabovi, Hon také, syn Felechóv z synóv Rubenových, Nu16,2 povstali sú proti Mojžiešovi a jiní z synóv izrahelských dvě stě a patdesát mužóv urozených sboru a kteříž za času radného po jménách nazýváni biechu. Nu16,3 A když sú stali proti Mojžiešovi a Áronovi, řekli sú: Jmějte na tom dosti, že všecko množstvie svatých jest a v nich jest Pán. Proč se pozdvíháte nad lid Páně? Nu16,4 To když uslyše Mojžieš, padl jest nicí na tvář. Nu16,5 I mluvil jest k Chore i ke všemu množství: Zajtra, vece, známo učiní Pán, kto k němu příslušejí, a svaté přiloží k sobě, a kteréž by zvolil, přiblížie se k němu. Nu16,6 Protož to učiňte: Vezmi jeden každý kadidlnici svú, ty Chore i vešken sněm tvój, Nu16,7 a naberúce zajtra ohně, položtež svrchu vonné věci před hospodinem, a kohožkoli zvolí, tenť bude svatý. Mnoho se pnete, synové Levi. Nu16,8 I řekl jest opět k Chore: Slyšte, synové Levi: Nu16,9 Zdali vám málo jest, že otdělil vás bóh izrahelský ode všeho lidu a spojil k sobě, abyšte slúžili jemu v službě stánkové a stáli před množstvím lida a posluhovali jemu? Nu16,10 Proto li jest k sobě kázal přistúpiti tobě i všem bratřím tvým, synóm Levi, abyšte také sobě kněžstvie osobovali Nu16,11 i vešken zástup tvój stál proti Pánu. Neb co jest Áron, abyšte reptali proti němu? Nu16,12 Tehdy poslal jest Mojžieš, aby povolal Datana a Abirona, synóv Eliabových, kteřížto odpověděli sú: Nepřijdeme. Nu16,13 Zdali málo jest tobě, žes vyvedl nás z země, ješto mlékem a strdí tečieše, aby zabil na púšti, jedné i panovati budeš nad námi? Nu16,14 Jistě si nás uvedl do země, kteráž teče potoky mléka a strdí, a dal si nám vládařstvie polí a vinnic. Čili i oči náše chceš vylúpiti? Nepřídemť. Nu16,15 A rozhněvav se Mojžieš velmě, vece k hospodinu: Nevzhlédaj na oběti jích. Ty vieš, že ani zajisté oslíka nikdý sem nevzal od ních ani sem trápil koho z ních. Nu16,16 I řekl jest k Chore: Ty i všecko shromážděnie tvé stójte súkromě před hospodinem i Áron zajtřejší deň rozdielně. Nu16,17 Vezměte všickni kadidlnice váše a položte na ně zápal, obětujíce hospodinu dvě stě a patdesát kadidlnic. Áron také drž kadidlnici svú. Nu16,18 To když učinichu, ješto stáše Mojžieš a Áron Nu16,19 a shromáždišta proti ním všecko množstvie ke dveřóm stánkovým, ukázala se jest všem sláva Páně. Nu16,20 I
