[Pasionál, Knihy o životech svatých]

Plzeň (?): Tiskař Arnoštových Statut (?), 1476 (?). Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. 25 C 1, 276 f. Editoři Svobodová, Andrea, Kuderová, Pavlína. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

[194r]číslo strany rukopisu[s]text doplněný editorem sebú vzemši, [s]text doplněný editorem svú přítelnicí z Říma pryč zašla. A tak jdúc do toho města, jemužto Ravenna latíně řiekají, a tu přišla. A když chtěla u jednoho bohatého měštěnína, jehožto dceru v tu hodinu duši zbieráše, hospody prositi, tehda toho domu poselnice k svaté Savině vece: „Vidíš li, paní milá, kteraká tvá hospoda tuto dnes muož[dxx]muož] muocž býti, ano mé panie dci večas mře a nad ní přítelé velikú žalost páší.“ K niežto svatá Savina vece: „Pro měť ona neumře[dxy]neumře] neumže.“ A to řekši, té nemocné ruku vzemši, ji zdravú nahoru vzvedla. A potom, což ji prosili, aby tu na hospodě ostala, nikterakž nechtěla, ale odtad šedši, až k tomu městu, jimžto jíti anděl kázal, za míli blíž byla, povědě k své tovařišce a řkúc: „Čas jest, odpočiňme tuto.“ A když tak odpočívajíc sediešta, jeden muž vzácný jménem Literius, z města jda, k nima přistúpil, otázal[dxz]otázal] otazl: „Odkad sta?“ Jemužto svatá Savina vece: „Já jsem z tohoto města.“ K nížto ten muž vece: „Proč mentíš, ano po řeči znáti, že si hosti.“ K tomu ona odpovědě: „Zajisté, pane, pútnice sem a hosti a bratra mého Saviniána, dávno ztrativši, chodím hledajíci.“ Jížto ten muž vece: „Ten člověk, jehož ty hledáš, před malými časy sťat jest a na takém místě pochován jest.“ Tehda svatá Savina, na zemi padši, poče se Bohu modliti žalostivým srdcem a řkúc: „Á, mój milej Hospodine, děkuji, ješto s[dya]ješto s] geſſtoſs mě do dnešnieho dne v mé čistotě choval bez poškvrny, rač mi již tak z pracných cest pomoci, abych se již viece netrudila. A tvé svaté milosti porúčeji tuto tovaryšku mú, ješto je[dyb]je] gie pro mě mnoho trpěla, a bratra mého, jehož sem zde hledavši nenalezla, rač mi jeho dáti v svém svatém nebeském[dyc]nebeském] nekeſkem království viděti.“ A jakž tu molidbu brzo dokonala, tak na tom miestě klečéci duši pustila. To její[dyd]její] giegi tovaryška uzřevši, žalostivě poče plakati, nemajíc své panie živa čím pochovati. Tehda ten muž ctný Literius, jenž s nimi na cestě bieše mluvil, to uzřev, biřicí po všem

X
dxxmuož] muocž
dxyneumře] neumže
dxzotázal] otazl
dyaješto s] geſſtoſs
dybje] gie
dycnebeském] nekeſkem
dydjejí] giegi
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 1 dnem; verze dat: 1.1.26
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).