[192r]číslo strany rukopisusvatého Jiljí[dwv]Jiljí] Gielgi mievali. To uslyšev král Karel, svatého Jiljí prosil, aby ráčil k němu přijíti[dww]přijíti] przygieti. Jehož svatý Jiljí[dwx]Jiljí] Gielgi prosbu uslyšev, k němu se bral. A když jej král uzřel, milostivě jej přijal a podlé sebe jej posadiv i poče s ním o spasení duše mluviti i o rozličných přieběziech. A zvláště vece svatému[dwy]svatému] ſwaty Jiljí: „Prosím tvé milosti, rač za mě Boha prositi, neboť sem se velikého hřiecha dopustil, jehož sem se nikda nezpoviedal[dwz]nezpoviedal] nezſpowiedal, ani jeho tobě pověděti směji.“
A když v první neděli, ješto tehdy přišla, svatý Jiljí, mši slúže, za krále Boha poprosieše, zeviv se[dxa]se] ſie anděl svatému Jiljí, na oltáři list položil, na němž psán bieše králuov hřiech. A také to psáno bieše, že ten hřiech svatého Jiljí modlitbú tomu králi jest odpuštěn, ač chce se viec toho hřiecha uchovati a věrně se zpoviedaje[dxb]zpoviedaje] zpowiedagie káti. Na konci toho lista psáno bieše, že ktožkolivěk svatého Jiljie za který hřiech bude prositi a slíbí to, že se viec toho nechce dopustiti, jistě odpuštěnie toho hřiecha obdrží[dxc]obdrží] obdrzžie. A když svatý Jiljí ten list s uoltáře vzem, královi pokáza a inhed král, svuoj hřiech poznav, před svatým Jiljím pokorně klekl a rozhřešenie[dxd]rozhřešenie] rozhrzieſſenie přijal. Odtad svatý Jiljí se ctí se[dxe]se] ſie vrátiv, u města Nemnaseškého jednoho kniežete, ješto tehdy umřel, syn vzkřiesil.
Po některých časiech bratřie své o převrácení kláštera od nepřátel předpověděl a odtud do Říma šel. A tu listuov dobyv u papeže a dvoje dveře cypresové, na nichž obrazy svatého Petra apoštola a svatého Pavla apoštola ryti biechu, u papeže uprosiv, pustiv je[dxf]je] gie do řeky Tiberim, Bohu poručiv. Odtad domuov jeda[dxg]jeda] gieda, jednomu zlámanému zdravie uprosil. A když se[dxh]se] ſie do svého kláštera vrátil, ty jistie dveře cypresové na březe ležíce[dxi]ležíce] lezieczie nalezl. Z toho Boha pochválil, že je bez přiekazy ráčil uchovati, a tu na čest kostelu ty dveře[dxj]dveře] dverzie u svého kostela zavěsiti kázal.
