[10r]číslo strany rukopisuJohanna. Jměvše jej za své mladosti, potom jsta viec v svaté čistotě bydlela. A čte se to, že sv. Mikuláš první den svého narozenie, když podlé obyčeje kúpán, vstav na své nohy, v kúpěli stál. A také v středu a v pátek jedinú za den od své pěstúnky prsí pokrm přijímal. A když již byl velikým, jiných pustých mladečkuov drzostí se vzdaloval, ale k svatým a do kostela, svatému se Písmu uče, rád chodil. Potom, když jemu otec i mátě zemřeli[fs]zemřeli] zemrzieli, poče mysliti sv. Mikuláš, kterak by to své bohaté dědictvo ne k chvále světské, ale Bohu na čest obrátil. Těch časóv bieše jeden bližný súsed[ft]súsed] ſuſied jeho, dosti urozený, ale ochudlý. Ten jmějieše tři dcery, ale pro svú velikú chudobu, chtě se některak na světě živiti, umyslil bieše své dcery v bludný stav dáti. Tomu urozuměv sv. Mikuláš, velmi se[fu]se] ſie nad ním roželiv[fv]roželiv] rožyeliw, hrúdu dobře vážnú, v rúchu uvázav, v jich duom okencem uvrhl a inhed tajně pryč pospiešil. Tehda nazajtřie ten chudý muž, ze spanie vstav, to zlato nalezl a Bohu poděkovav, najstarší dceru vdal. A potom skóro sv. Mikuláš opět takež učinil a ten chudý muž opět zlato nalezl, Bohu chválu vzdav, umyslil sobě, aby se dostřiehl toho, kto je ten, ješto jemu v jeho chudobě tak štědře[fw]štědře] ſſtiedrzye pomáhá. A když jednú po malých dnech sv. Mikuláš dvakrát viece zlata vzem, v jich duom vrhl, to ten chudý muž uznamenav, brzo se[fx]se] ſie vzchopiv, po svatém Mikuláši, an pryč chváta, rúče se otdal, volaje po něm a řka: „Ej, postuoj, daj mi se[fy]se] ſie znáti, kto jsi!“ A tak volaje jeho, jej dostihl a že je[fz]je] gei sv. Mikuláš, poznav, před ním na zemi křížem padl a chtieše jemu nohy celovati, ale sv. Mikuláš zabránil, prose jeho, aby do svého skončenie nižádnému nezevoval.
Potom, po těch časiech, když biskup mírský umřel, sešli se z rozličných vlastí biskupé, aby tomu kostelu o jiném biskupu zpósobili. Mezi nimiž jeden bieše slovutný biskup, jehožto na všem volení poslušno bieše. Ten biskup, když všem lidem postiti se[ga]se] ſie přikázal, aby je Buoh dobrým biskupem obmyslil, a té noci hlas, takto řka, přišel jemu v jitřní hodinu: „Před
